Rozhovor: Jiří Homoláč a Josef Andrle - 2. část

Náš momentálně nejlepší český vytrvalec Jirka Homoláč a kondiční trenér Josef Andrle.                     

    Přečíst 1. část

Trénink přináší často velkou únavu, jaké formy regenerace jsou nejvhodnější?

 

Jiří: Kvalitní spánek, dobré jídlo, sauna, vířivka, masáže, plavání, kryo nebo doplňkové sporty.

 

Josef: Samozřejmě zde hraje velkou roli celá řada faktorů: mládí vs. stáří běžci, intenzita a objem tréninku, odolnost organismu k únavě, čas na regeneraci. Všeobecně platí, že klasické doma dostupné vodní procedury fungují velmi dobře a jsou velmi staré. Klasická je balneo regenerace - nohy na 40 sekund po kolena do teplé vody 40 st. a 20  sekund do vody 20 st., pokud k tomu přidáme pár oblázků, po kterých můžeme šlapat a máme dokonalý způsob, který můžeme praktikovat velmi jednoduše a po pravidelně po zátěži. Jinak je samozřejmě celá řada sofistikovaných způsobů regenerace, což by vydalo na samostatný článek. Určitě pomohou i dnes velmi populární kompresní doplňky, (podkolenky, či návleky), právě ale použité nikoliv na běh, jak je v současné době moderní, ale na urychlení regenerace po tréninku. 

 

Popište nejčastější běžecká zranění, čím jsou způsobeny?

 

Jiří: Většina zranění bývá z přetížení v kombinaci se špatnou technikou běhu. To znamená, že organismus není adaptován na zátěž a nezvládá stres vyvolaný tréninkem. Důležité je proto v tréninku přidávat zátěž postupně, netrénovat za každou cenu, v případě nastupující nemoci raději trénink vynechat a dostatečně regenerovat.

 

Josef: Zase by to chtělo asi spíše celý dlouhý článek. Já mám rád, když se běžci naučí správně technicky běhat, běhají pro zdraví a zranění se jim vyhnou.

 

 

 

Vytrvalostní běžci jsou hubení, jak váha ovlivňuje samotný výkon?

 

Jiří: Důležité je najít balanc mezi váhou a sílou. Samozřejmě je každé kilo navíc při běhu cítit, ale i extrémní hubenost výkonnosti neprospívá.

 

Josef: Ano určitě, při vrcholných výkonech je  zásadní. Pro klasické hobby běhání nemusí být vyšší váha (nikoliv nadváha) limitem radostného výkonu. Je zapotřebí myslet na to, že vše co na sobě neseme navíc, musíme odrazit a zase při dopadu ztlumit. Tady je dobrá zpráva pro všechny, co vydrží u běhu déle (jakoby to bylo přímo podmíněné), běh je výborný prostředek k redukci hmotnosti.

 

Čím by se měl běžec stravovat a pít, aby se cítil plný síly a neměl problémy se žaludkem při svém běhu? Jak načasovat přísun energii před a po tréninku?

 

Jiří: Otázka stravy je značně individuální. Je mnoho přístupů, co jíst a co ze stravy vyloučit. Před výkonem jsem zastáncem lehce stravitelné potravy, jako je například: rýže, těstoviny, pečivo (případně bezlepkové) s trochou sýra, šunky nebo rajčatové omáčky. Poslední větší jídlo by mělo být nejpozději 3 hodiny před tréninkem. Před i v průběhu tréninku je dobré popíjet iontový nápoj. Po tréninku doplnit bílkoviny na regeneraci. Jak se říká: Dobrý burger nikdy není zlý. Nebo. Nejlepší salát je ten hovězí. Obecně si myslím, že běžec by měl jíst i pít to co mu chutná a po čem se při běhu cítí dobře. To si každý po čase zkoušení najde.

 

Josef: Omlouvám se, ale tohle je tak obšírná tématika, že se jí opravdu rád budu věnovat v některém budoucím podrobném článku. Prozradím jen, že jako první uvádíme na trh speciální energii pro běžce. Novinka Run drink, po jehož vypití pokryjete energii na 30min. až 180 min. svého závodu nebo tréninku. Běžci se s tímto nápojem  mohou poprvé setkat na expu Olomouckého půlmaratonu. Na vývoji jsme pracovali s týmem lékařů a odborníků na sportovní výživu po dlouhé 4 roky. 

 

Běžci používají různé modely hodinek s GPS a měřením srdečního tepu. Je to přínosné, jak tyto hodnoty v tréninku využívat?

 

Jiří: V první řadě by měl běžec dbát na své vnitřní pocity a nenechat se zbytečně hodinkami ovládat. Nesnažte se bezhlavě dodržovat tréninkové časy, jen podle toho, co Vám ukazují hodinky. Hodinky slouží jen pro kontrolu, jak trénink probíhal. Z tepové frekvence se dá vyčíst míra intenzity tréninku či porovnání stavu únavy s předešlým podobným tréninkem a případně dále upravit následující program.

 

Josef: Ano, minimálně pro hodnocení a posun vlastní výkonnosti. Jinak se mnohdy hodnoty, které běžec může sledovat a hodnotit po tréninku, díky těmto chytrým zařízením míjí samotným účinkem, pokud neví, jak je hodnotit v kontextu tréninku a samotného zlepšování výkonu. Jako monitoring např. tepové frekvence je určitě toto zařízení velkým pomocníkem, pokud běžec ví proč a na jaké konkrétní srdeční frekvenci se má pohybovat. 

 

 

 

Je potřebné běhat podle tréninkového plánu, mít osobního trenéra?

 

Jiří: Pokud se chce běžec zlepšovat, tak by měl mít tréninkový plán. Je to lepší i z hlediska psychiky, kdy víte, co Vás čeká a kam svou snahu směřujete. Co se týče trenéra, tak bych jej doporučil všem, co buď začínají, aby předešli zraněním a přetrénování, ale i běžcům, kteří mají závodní ambice a zlepšování časů, protože dobře sestavený tréninkový plán Vás může posunout dál než, když si náhodně děláte tréninky samotní. Nutno ovšem podotknout, že je na trhu mnoho “samozvaných trenérů”, kteří přečetli jednu knihu a nabízí své služby. Pokud hledáte trenéra, oslovte raději nějakého zkušeného dlouholetého závodníka s dobrými výsledky nebo trenéra atletiky.

 

Josef: Je to hodně o motivaci a chuti se zlepšovat. Znám spoustu trenérů, kteří jsou výborní motivátoři a horší odborníci a také znám dobré odborníky, kteří nejsou dobrými kouči. Určitě je důležité od určité úrovně monitorovat a sledovat pomocí plánu trénink a v případě, že je k tomu po ruce ještě trenér, je progres ve výkonnosti vždy mnohem rychlejší. Většina běžců totiž svůj plán připravuje buď velmi přísně a tvrdě,  nebo naopak mírně a někdy také příliš jednotvárně. Protože je běh jednoduchý sport, často to vede spoustu běžců k tomu, že přece na tom nic není a sestavují si tréninkové plány podle nejrůznějších předloh. Z vlastních zkušeností toto velmi dobře znám a nikdy jsem investice do trenéra nelitoval.