Mé začátky

Moje počátky běhání začaly v dětství kolem 10. roku. Postupně časem jsem zjišťovala, že mě běh baví tak na půl. Po přestěhování kolem 12. roku do nynějšího bydliště jsem začala trénovat ve zdejším atletickém klubu a časy se začaly zlepšovat a začalo mě to bavit. Věnovala jsem se spíš kratším tratím. Odchodem se základní školy jsem se na 20 let všeobecně odmlčela od atletiky i běhání. Sportovat jsem ale nepřestala. Věnovala jsem se disco tancům, několika stylům aerobiku. Po narození mého syna jsem začala opět oťukávat běhání. Nakonec jsem se po 20letech vrátila jak k atletice, tak k běhu. Zjistila jsem, že mi běh chybí. Byl to spíš rozpačitý vstup, protože se za ty roky změnily dispozice a byl to nelehký návrat. Byla také možnost zaběhnout si několik zdejších tratí, ale časy byly mizerné. Když jsme se synem navštívili a zúčastnili se rodinného běhu v Ústí nad Labem, byla jsem nadšená z atmosféry, jak jsou běžci přátelští a připravení a jaká je zde atmosféra. Díky této atmosféře, která mě tak pohltila a oslovila, jsem se potom také zúčastnila několika tratí od 5 km, 10 km až po ½ maraton. Byla jsem nadšená i z malého úspěchu a doběhla jsem v jakémkoliv čase. 

Nyní mé běžecké cíle jsou, abych si zlepšila časy jak na trať 5 km, 10 km a také ½ maraton. Nerada zůstávám na jednom místě a pilným tréninkem bych si chtěla zlepšit výsledky, které přináší další motivaci dál na sobě pracovat. Také běháním získávám kondici a ztrácím kila. U mě i trpělivost, zda to na trati vzdát, nebo doběhnout. Běh mi dává velkou svobodu, relax, odreagování od všedních i pracovních starostí. Běh čistí hlavu, člověk vypne a nemá čas myslet a nenechá se rušit od všedních starostí.