Teplo

V horku trénuji velmi často od jarních měsíců, vzhledem k docházení do atletického oddílu. Trénovat v teple mi až tak nevadí, ale přímo ve vedru to není snadné a výkony nejsou tak optimální. Pokud mám běžet delší trať, tak po určité vzdálenosti, je tělo natolik zahřáté, že už se mi nechce dál běžet. Běh odběhnu, ale už je to spíš o pevné vůli a o hlavě, zda alespoň běh dokončím v pomalejším tempu.

Můj teplotní rekord tréninku byl nyní v červnu, kdy rtuť teploměru ukazovala ještě v 18 hodin 35 stupňů.
Cca 15 minut před startem hodinovky na dráze, která byla od 19 h, jsem se rozhodla v rámci tréninku, tuto hodinovku nějak odklusat. V 19 h ukazoval teploměr 34 stupňů. Tento běh jsem šla, spíš s rozvahou, abych neměla zdravotní problémy. Měla jsem štěstí, že stadion byl z půlky již ve stínu a správce nám pustil několikrát sprchu. Během této hodinovky byli i po trati lahve s vodou. Takže jsem to spíš brala jako velkou zkušenost a jak jsem schopna běžet v této teplotě. V rámci možnosti jsem to odběhla i pro mě ve slušném výkonu.

Během tréninku nejvíce piji čistou vodu, někdy energetický nápoj z důvodu doplnění energie a ztracených minerálů.