Mé začátky

Od pátého ročníku základní školy jsem chodil do sportovní atletické třídy. Byl jsem nejmenší ze třídy, neměl jsem rychlost ani sílu, tak mi nezbývalo nic jiného než vytrvalost. Běhal jsem rád, ale většinou jsem dobíhal mezi posledními za o hlavu většími spolužáky a soupeři. Po přestupu na gymnázium v roce 1984 jsem s atletikou skončil a začal jsem se věnovat jiným aktivitám.

Na jaře 2011 jsem měl pocit, že bych mohl zase začít běhat. Nakoupil jsem si dvoje boty, oblečení, dokonce i hodinky s měřením tepu!!! Proběhl jsem se v Ladronce a to bylo všechno. Ještě nenastal čas. Až v loni v únoru mě manželka s kolegyní z práce na poslední chvíli přihlásily na Winter Run. Ani jsem se nestihl proběhnout, natož si to zkusit, ale 4km, říkal jsem si, to nějak uběhnu. Nakonec jsem neběžel tak špatně (tempo 4:12) a fakt mě to chytlo. Začal jsem pobíhat a přihlásil jsem se na několik závodů, kde jsem se dostal i na bednu. Pořídil jsem si pořádný hodinky a začal jsem běhat. Do konce roku jsem naběhal 1050 km, z toho 167,5 km ve 21 závodech. Povedlo se deset prvních míst, tři druhá a čtyři třetí místa. Tak jsem se po 30-ti letech vrátil k atletice.

Běhání mě baví. Dává mi možnost se zlepšovat, posunovat své možnosti, závodit s ostatními. Je příjemné vyhrát, ale být druhý nebo i čtvrtý po vyrovnaném souboji je pro mě víc než snadné vítězství. Rád sleduji, jak ostatní trénují a zlepšují se a těším se, až se potkáme na závodech nebo si jen tak někam zaběhneme.