Běh a zranění

Nejnepříjemnějším obdobím pro běžce je doba, kdy ho zranění nepustí do tréninku a je nutné omezit veškerou aktivitu. Po dobu co běhám, což je aktuálně asi 2400 odběhaných km (od února 2015), mě žádné bolestivé a vážné zranění nepotkalo, až na bolest v oblasti kyčlí, kterou dávám za vinu přetížení (stalo se mi tak během běžeckého kempu v Nymburce) a náročnosti naběhaných kilometrů. 

Velice mě zajímalo, jak tuto skutečnost vyřešit a zjištěním bylo, jak nutné je posilovat střed těla, díky kterému se dle mého názoru zlepšuje jedna z nejdůležitějších částí těla, kterou běžec využívá. A tak, i když mě tato činnost upřímně moc nebaví, tak se snažím dvakrát týdně posilovat prostřednictvím cviků s vlastní vahou těla. Během několika týdnů se výsledek dostavil a jsem za to rád, a díky tomu se nemusím do posilování nutit tak, jako v dřívější době. 

Myslím, že zranění, která si člověk způsobí při běhu, si z větší části zaviní svým způsobem sám a to díky tomu, že technika běhu je u hobby běžců většinou špatná (T. Ondráčkovi mohu být vděčný za to, že se snaží zapracovat na mé technice běhu, aby byla správná). Za další faktor považuji výběh bez protažení, provádění běžecké abecedy a přetížení při tréninku, a tak doporučuji dle své zkušenosti těmto důležitým částem věnovat opravdu pozornost a nevynechat žádnou důležitou část těla. 

Naučil jsem se používat kompresní návleky pro dobrou regeneraci během i po tréninku a funguje to. Nedílnou součástí je kvalitní strava a různé doplňky jako např. hořčík, vitamín C proteiny a mnoho dalších.

Závěrem přeji všem běžcům, ať se jim zranění vyhýbá velkým obloukem, protože vím, jak je těžké se vrátit do tréninku a je to díky tomu velice smutné období, když se veškeré doposud pečlivě zvládnuté a odběhané tréninky najednou ztratí a vy nemáte tu správnou sílu v těle.