Mé začátky

Běhání se věnuji třetím rokem. První impuls byl takový zvláštní, protože jsem měla šílenou potřebu ve svém životě něco změnit. Dokázat sama sobě. Změnila jsem celkově životní styl a začala jsem se zajímat o zdravé stravování. Jelikož jsem měla své pravidelné lekce jumpingu, bosu a fitboxu 4krát týdně, tak pravidelný pohyb jsem brala vždy automaticky. Ale chtěla jsem prostě změnu. A to pro mě byl ten pocit, že jsem venku, na čerstvém vzduchu, a v podstatě můžu běžet kamkoliv se mi zachce, nemusím se držet nějakého plánu, jako třeba při skupinové lekci. Pocit absolutní svobody.

Nicméně začátky byly velice pozvolné, na běhání mi nezbývalo tolik času a vybíhala jsem maximálně 2krát týdně. Ale to se všechno změnilo zhruba před dvěma lety, kdy se do běhání pustil i můj přítel a ne nadarmo se říká, že ve dvou se to lépe táhne. Žádné cíle jsme neměli a řídili se vždy pocitem, zda běhat půjdeme. Poslední rok se pro mě běhání stalo jakousi drogou, kdy po doběhnutí vždy cítím úžasný pocit štěstí a svým způsobem i hrdosti, že pro sebe a pro své tělo něco dělám.

Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že si běhání natolik zamiluji a budu se připravovat na ½ maraton. Závod se koná v červnu v Českých Budějovicích, takže moje příprava je již v plném proudu a jsem odhodlaná do toho jít naplno. Všechny své ostatní aktivity a volný čas se snažím co nejlépe přizpůsobit tréninkovému plánu a mým cílem je si závod hlavně užít a jako bonus, doběhnout pod 2 hodin.