První dojmy z tréninku

Zdá se, že rok 2016 nebude úplně klidný rok. Sotva začal a už mi připravil několik překvapení a změn. Podstatně se změnil i můj přístup k tréninku. Poprvé trénuji pod dohledem trenéra. Nemyslím tím, že by mi trenér stál se stopkami v ruce za zády a řval na mě, abych se neflákal. V dnešní době moderních technologií mě může trénovat z pohodlí domova z druhého konce republiky. Z dat naměřených mým sporttestrem vidí všechny potřebné údaje od naběhaných kilometrů, tempa či tepové frekvence, až po délku mého kroku. Na základě těchto údajů mi poté sestavuje na každý týden individuální tréninkový plán.

Vědomí, že na moje výkony někdo kouká, mě pohání kupředu a snažím se plány plnit na sto procent. Zatím se mi to poměrně daří a líbí se mi, že běhání teď není tak stereotypní. Na každý den mám napsané něco jiného, takže neustále střídám tempo, délku a intenzitu svého běhu. Má slovní zásoba se také obohatila o několik termínů jako je fartlek a obecná nebo tempová vytrvalost.

Když člověk trénuje sám, tak má tendenci se zaměřovat hlavně na své silné stránky a slabiny naopak opomíjet. Jsem rád, že mě kontrolovaný trénink nutí, abych pracoval i na svých slabých stránkách. Často si říkám, že tohle bych sám od sebe nikdy nedělal, ale co je psáno v tréninkovém plánu je jako vytesané do kamene a já to musím splnit. Mám z toho dobrý pocit a začínám pociťovat i mírné zlepšení. Jsem zvědavý, jak se to projeví na víkendových závodech na 10 km v náročném terénu.