Teplo

Patřím mezi lidi, jejichž nejoblíbenějším ročním obdobím je zima. V horku bych nejraději zalezl do jeskyně a vylezl až po západu slunce, proto se snažím vyhýbat běhání při teplotách okolo 30°C a více. Letošní léto mi však zatím přeje, protože počet opravdu horkých dní by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Tyto dny jsem místo běhání raději jezdil na kole, protože mě proud vzduchu vyvolaný vyšší rychlostí pohybu alespoň trochu ochlazoval. I tak jsem doplňoval tekutiny u každého občerstvovacího zařízení a několikrát jsem se musel jít zchladit do rybníka či potoka. Také myslím, že množství kalorií, které jsem do sebe dostal konzumací zmrzliny a studených limonád mnohonásobně předčilo to, co jsem spálil fyzickou aktivitou.

Chodím teď běhat až večer po práci a teplota je většinou vyhovující.
V poslední době mám spíš problém s vydatnými letními deštíky, které mě už nejednou překvapily. Krupobití a bouřky nejsou výjimkou. Nedávno jsem takto odběhal 5 km na stadionu za bouřky, která dokázala změnit i atletickou dráhu v jednu velkou louži o hloubce minimálně 5 cm. Přece neskončím předčasně, když jsem ten první kilometr tak hezky rozeběhl. I desetileté děti z atletického kroužku měly větší rozum než já a šly se raději schovat pod střechu.

V létě je samozřejmě důležité dodržovat pitný režim. Při bězích delších než 10 km nebo 1 hodinu v teplém počasí už bychom měli nějaké ty tekutiny doplnit. Bohužel běhat s lahví vody v ruce nebo dokonce s batohem na zádech by mě moc obtěžovalo, proto vše řeším zmuchlanou stokorunou v kapse, za kterou si v případě potřeby někde něco k pití koupím. Vím také o několika studánkách s výbornou vodou, kudy často vedu své trasy. Nevím, co ta lesní voda obsahuje, ale vždycky mě nakopne více než energetický nápoj a po osvěžení se cítím jako nový a v plné síle můžu běžet dál.