Běh a zranění

Ne nadarmo se často říká „sportem k trvalé invaliditě“ a sama můžu toto heslo potvrdit a říct, že je to částečně pravda. Na jednu stranu mi běh dodává energii, dobrou náladu a moje kondice se den ode dne zlepšuje, ale na druhou stranu do toho přicházejí menší či větší zranění, úrazy, bolístky nebo nemoc. A každý běžec ví, že to není nic příjemného a doba léčení je občas dosti dlouhá. Ani mně se bohužel nepodařilo uniknout těmto nepříjemnostem a hned po našem tréninkovém kempu mi běh stížila poměrně ostrá a intenzivní bolest pravého nártu - natažené vazy, zřejmě z přetrénování. Proto jsem také musela zvolnit a nechat nohu trochu odpočívat, nepřehánět to s tréninkovým tempem apod. Už je to daleko lepší, ale i tak mám pocit, že se mi ta bolest při delších trasách stále lehce vrací a není to ještě úplně vyléčené. To by ale člověk nemohl jít ani běhat ani cvičit, což já zas moc dlouho nevydržím. 

Co se týče dalších bolístek a nemocí, tak mě v průběhu mého tréninku navštívila ještě angína a nachlazení, což opět znamenalo na několik dní přestat trénovat a pěkně to vyležet. Ale pozitivní na tom je, že se pak člověk o to víc těší na to, až bude moct znova vyběhnout. Tak věřím, že mě do mého závodu na konci května už žádná nemoc nebo větší zranění nepřekvapí!