Běžecké závody

Spousta lidí vám řekne, že běhá jen tak pro radost či pro zábavu, vyčistí si u toho hlavu a nepotřebuje se předhánět s někým dalším na běžeckých závodech. Ale osobně můžu potvrdit, že kdo jednou vyzkouší nějaký ten závod, už u toho zůstane a bude zkoušet posouvat své limity pořád dál a dál. Protože na těchto závodech nesoutěžíte s nikým jiným, než sám se sebou. A v tom je jejich kouzlo. Navíc závodní atmosféra je vždycky dost pozitivní a motivující, takže vás to o to víc nabudí, abyste podali co nejlepší výkon.

Já jsem vždycky před jakýmkoliv závodem trochu nervózní a přemýšlím, jaká bude trať, jestli mi budou stačit síly, jestli nebude moc horko, a pak už zazní signál a prostě běžíte. A i když jsou kolem vás stovky dalších běžců, jste tam zároveň hlavně sami se sebou. Proto, i když už skoro nemůžu, pořád si v hlavě přehrávám písničku z Rockyho a říkám si pro sebe, že to prostě dám a doběhnu až do cíle.

A pocity v cíli? To je na tom to nejlepší! Když vám dají na krk medaili a vy víte, že jste to zvládli a další osobní výzva je za vámi. Sice už skoro nemůžete chodit, ale stejně se musíte usmívat a máte zkrátka neskutečnou radost. A zatímco na trati si stokrát řeknu, že už na žádný další závod nepůjdu, tak po doběhnutí už přemýšlím, kam bych šla příště a jaká bude ta moje další výzva.