Běh a zranění

Dneska se mi píše článek velmi těžce, bohužel momentálně patřím na lavičku – nemohu běhat. Mám natažený stehenní sval a ne a ne se to zlepšit. Téma bolestí se mne tedy týká velmi osobně. Po 14 dnech, kdy jsem se snažila to zvládnout sama, již 3 týden rehabilituju. Věřím, že mne dají dohromady, ale zatím mám velmi černé myšlenky. Doběhnout na tramvaj je pro mne stále horor. Tento týden jsem po 3 týdnech rehabilitací byla poprvé zkusit běhání. Myslela jsem si, že jsem již dobrá. Omyl – byl to jeden velký omyl. Čas katastrofický a byla jsem ráda, že zvolené kolečko mělo pouhý 1 km. Takhle jsem neběhala ani na začátku své nové životní/běžecké éry. Musím říct, že udržet si čistou a pozitivní hlavu je opravdu náročné. 

Doufám, že již brzy bude vše lepší, ale prozatím se mně osobně to tak nezdá. Proto musím říct, že je pro mne obrovskou podporou trenér Tomáš. S Tomášem jsme vymysleli náhradní plán – chodím plavat a do toho jsem teď dala i 30 km na kole. Tyto mimo-běžecké aktivity jsou záchranou mé psychiky – vybiji si přebytečnou energii.