Běžecký jídelníček

Jsem gurmán, jedlík, labužník, každý by pro to použil jiné označení. Vždy jsem měla ráda jídlo, ale čím starší jsem byla, vyhledávala jsem kvalitnější a kvalitnější suroviny a restaurace. Pro upřesnění dodávám, že podle mne kvalita nejde vždy ruku v ruce s vysokou cenou. S běháním se přidal další rozměr mého „obžerství“. Nastaly otázky: „Co před během?“ a „Co po běhu?“, které jsem průběžně zodpovídala s větší či menší úspěšností. Akutní návrat z tréninku směr WC už mne také potkal. Když navštívíte běžecká fóra, tak zjistíte, že se to začátečníkům prostě stává. Před během mi nejvíc vyhovuje 100% džus. Dodá energii a zasytí, ale nic se Vám v břiše nepovaluje. Po tréninku je to horší. S náročným tréninkem se mi sevře žaludek, a přestože vím, že je nejlepší do sebe dostat energii ihned po tréninku, aby ji tělo zpracovalo a neukládalo, někdy to prostě nejde. 

S nástupem do tohoto programu pak další rozměr přidal trenér Tomáš se svými radami. Střetli jsme se na přístupu k masu, kdy jsem odmítla se vzdát svých milovaných hovězích steaků. Možná výmluva, ale moje tělo si to prostě žádá. Poslechla jsem Tomáše ve vynechání lepku. Není to zatím 100%, ale dobrý pocit, kterým mne odměňuje tělo, mne žene dál. Další z Tomášových rad se pak aplikovala sama s navýšením měsíčních kilometrů – nevydržím tolik alkoholu – pokud vím, že strávím večer s kamarády v restauraci, rovnou si objednávám pouze malá piva. Spousta kamarádů se diví, ale mně je prostě ráno líp.