Co na vás kouká z tajenky? To se dalo čekat, že? ☺
Přeběhneme most – pozor, za mokra to klouže – a zamíříme zpátky k Rudrovu mlýnu. Zde pro změnu najdeme zelenou značku a chvilku po ní půjdeme, než nás pěšinka asi po 300 metrech odvede přímo k zámku. A k tomu si povíme posledních pár vět.
Pro zajímavost
Od narození Boženy Němcové uplynulo již 200 let. Prameny tvrdí, že přišla na svět 4. února 1820. Jenže… Možná jsme slavné kulatiny zmeškali o dva roky. Nebo také o čtyři. Kdy se spisovatelka doopravdy narodila, totiž nikdo přesně neví. Stejně tak není zcela jisté, kdo byli její praví rodiče.
Čí dcerou je ve skutečnosti Barbora Panklová? Původ této spisovatelky, jedné z výrazných autorek české obrozenecké éry a zakladatelky novodobé české prózy, je zahalen tajemstvím (podle některých odborníků je nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské nebo její sestry Dorothey). Dle oficiálních pramenů se Němcová narodila jako Barbora Novotná (později Barbora Panklová) ve Vídni a vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích u České Skalice. Výrazně ji ovlivnila výchova babičky Magdalény Novotné, tedy naší Babičky.
Jako sedmnáctiletá byla provdána za finančního úředníka Josefa Němce, který byl často služebně překládán. Se čtyřmi dětmi s ním pobývala v Josefově, v Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a v Praze. Manželství Josefa a Boženy příliš šťastné nebylo. Proč? Prý kvůli hrubé a panovačné povaze J. Němce. Božena se díky osobnímu půvabu, přirozenému talentu a angažovanosti stýkala s mnoha představiteli české kultury a představiteli vlastenecké inteligence, do jejichž společnosti pronikla během svého pobytu v Praze v letech 1842–1845.
Tato léta jsou dobou jejího velkého duševního a vzdělanostního vývoje. Na Chodsku (1845–1848) Němcová přišla do styku s lidovým světem a tradicemi. Venkovský lid si ji velmi oblíbil. Když byl manžel po obvinění ze spiknutí přeložen do Uher, odstěhovala se s dětmi do Prahy, kde opět navázala styky s vlasteneckými spisovateli. Tímto krokem sice vyřešila nesoulad v manželství, ale žila v bídě. Manžela nicméně několikrát v Uhrách navštívila.
V roce 1853 zemřel její nejstarší syn Hynek. Tato událost měla velký vliv na její chatrné zdraví. V roce 1861 se Němcová definitivně rozešla s manželem a odcestovala do Litomyšle redigovat své spisy. Manžel ji však odvezl zpátky do Prahy. Vánoce strávila s dětmi a o necelý měsíc později zemřela. Je pochována v Praze na Vyšehradě.
Němcová přispívala do řady časopisů básněmi, povídkami, cestopisnými črtami, pohádkami a hádankami. Lidová vyprávění ji inspirovala k sedmi svazkům Národních báchorek a pověstí a deseti svazkům Slovenských pohádek a pověstí, které jsou působivou beletrizací pohádkových námětů. Božena Němcová je také autorkou cestopisných a národopisných črtů (Obrázky z okolí Domažlického), realistických povídek z venkovského prostředí (Divá Bára, Pohorská vesnice, Karla, Pan učitel, V zámku a v podzámčí, Baruška, Chudí lidé, Chyže pod horami) a vrcholné románové kronikářské povídky Babička.
Pokud už jste došli k zámku a k autu, gratulujeme. Doufáme, že se vám výlet líbil. Třeba se zase někde sejdeme. Šťastnou cestu domů!
TIP na závěr
Při zpáteční cestě se můžete stavit v České Skalici ve staré škole, kam chodila i Barunka, v kostele, kde se v 17 letech vdávala, nebo v Muzeu B. Němcové v bývalém hostinci, kde byla královnou jiřinkových slavností. V Barunčině škole se nachází světnička pana učitele a ukázková školní třída z 19. století, která je vybavena dobovými školními lavicemi a pomůckami včetně kopie pověstné zlaté knihy, do které každoročně pan učitel zapisoval nejlepší žáky.
Původní školní třída, do které chodila Barunka Panklová (tedy Božena Němcová), se nedochovala, neboť areál školy ve druhé polovině 19. století vyhořel. V sedmdesátých letech 20. století byl areál zcela přestavěn. Vzniklo zde mimo jiné uzavřené zastřešené atrium s pěti nikami, v nichž jsou umístěny keramické plastiky akademického malíře Jiřího Škopka na téma povídky Pan učitel a knihy Babička.
Muzeum Boženy Němcové spravuje naučnou stezku Babiččiným údolím, která částečně vede přírodní rezervací podél řeky Úpy. Naučná stezka vás provede od Barunčiny školy přes muzeum a ratibořické památky až k Rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé přes sedm kilometrů najdete 25 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům přibližují nejenom historii dotčeného území, ale i jeho přírodní zajímavosti.
Těšíte se na výlet? Tak vytisknout mapu a instrukce a jde se na to! :)
Vytisknout mapu a instrukce