Ne nebyl to ten válečný zločinec, Frantíku a nebuď drzý! ☺

Tvrz v Chudenicích získal starší Humprecht, který ji na konci 16. století nechal přestavět na pohodlnější renesanční zámeček. Po roce 1678 se panství dostalo do rukou jindřichohradecké větve rodu Czerninů. Czerninové působili většinou ve správě Pražského hradu, do Chudenic jezdili pouze jako na letní sídlo. Nejdříve tedy na zámek do Chocomyšle, po rozsáhlém požáru si nechali postavit zámek Lázeň (tam se dnes také podíváme). Starý zámek využívali jako kanceláře Ředitelství, patronátní, lesní a důchodenský úřad panství chudenického. 

Po zabavení majetku v roce 1945 zde měl kanceláře a byty zaměstnanců Lesní úřad. Kolem roku 1948 byl zámek převeden do majetku obce Chudenice pro kulturní účely. Bylo sem převezeno Muzeum Josefa Dobrovského z rozhledny Bolfánek, bylo zbudováno kino, knihovna, kuchyně JZD Chudenice, dále obecní byty a další. Prostory postupem času ustupovaly muzejním expozicím. V roce 2000 se zde zbudovala zámecká expozice v prvním patře a muzejní v přízemí.

Pokud míříte do muzea, tak dále nečtěte, pověst o Černé kuchyni vám poví, a pokud ne a vracíte se zpátky k autu, tady ji máte: 

Pověst o Černé kuchyni

Kolébka jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, rodu Czerninů, je spojena s pověstí o vzniku jejich jména. Vypráví o události, která se stala kolem roku 1040 za vlády vévody Břetislava. Jedné noci vtrhlo do chudenické tvrze bavorské vojsko a všechny obyvatele tvrze vyvraždilo. Jen chůva se stihla ukrýt před zraky nepřátel v tajném výklenku krbového komína s malým miminkem v náručí, s dědicem pána tvrze. Když vojsko odtáhlo, lid se začal shromažďovat okolo tvrze, pak teprve chůva vyšla z tohoto úkrytu a ukázala shromážděnému lidu od sazí černé miminko. Na to jeden z lidu zvolal - "Aj chuděnec, a jak jest černý. Bůh nám tebe opatruj, abys opět byl naším pánem." Když se o této události dozvěděl vévoda Břetislav, nazval malé miminko špinavé od sazí černým, tedy Czerninem, a statky jeho rodičů pojmenoval Chuděnicemi.

Jihozápadním směrem od městečka se zvedá vrchol kopce Žďár (585 m.n.m.), který se lidově nazývá Bolfánek. Na vrcholku kopce byl v letech 1722 až 1729 postaven barokní kostel svatého Wolfganga a v roce 1772 tu byla vybudovaná kaple. Kostel postupem času zanikl, dochovala se jen 45 metrů vysoká věž, která prodělala rekonstrukci a dnes je využívaná jako rozhledna. Z rozhledny je krásný výhled do okolí. Na jižní stráni vrcholku je zámek Lázeň. Tam se vydáme za malou chvilku. Sedněte tedy do auta nebo můžete jít pěšky, objeďte rybník a pokračujte po modré turistické značce až k hřbitovu. 

Pojedete alejí ořešáků a budou vás provázet překrásné výhledy.

Pět kilometrů dlouhá naučná stezka Žďár vás provede půvabnou lokalitou kolem vrchu stejného jména a klidným prostředím zdejšího lesoparku. Na patnácti zastaveních se dozvíte zajímavosti o zdejší fauně a flóře. Trasa vede po upravených cestách, nenáročným terénem. Stezka začíná u kaple sv. Anny. To je ta krásná růžovobílá budova za hřbitovem.
V jakém stavebním stylu byla kaple postavena?