Pomůžou školáci? A víte, jak se jmenuje tamní hlavní město? Tel Aviv…

V Maislově ulici stojí dům č. 21 – je to široko daleko nejluxusnější dům. My ho však uvidíme až za chvíli, až projdeme kolem hřbitova. Nyní se však zastavíme před nenápadnou a přesto velmi významnou místní budovou, řekli bychom tou nejvýznamnější. Zároveň se také dostáváme k hlavnímu příběhu dnešního putování. 

Jedním z nejslavnějších obyvatel Josefova byl totiž Golem, kterého údajně koncem 16. století stvořil židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel. Poté, co ho vytvořil, mu dal i jméno Josille (zdrobnělina od Josef). Účelem jeho stvoření měla být ochrana židovského ghetta před křesťany, kteří pravidelně ghetto napadali. Do pohybu se Golem uváděl vložením šému – svitku. Golem pak poslouchal toho, kdo mu do úst šém vložil a vykonával určenou práci. Znehybněn byl opět vyjmutím šému. Až do určení další práce stál poklidně v koutě místnosti. Po pátečních bohoslužbách však i Golem odpočíval a dodržoval sváteční klid od práce, aby nebylo přestoupeno posvátné přikázání. Ke zničení tohoto Golema došlo jeho stvořitelem roku 1593. Jednoho dne totiž vážně onemocněla rabínova jediná dcera. Zoufalý otec ji ošetřoval ve dne v noci, ale nemoc se neustále zhoršovala. V páteční podvečer musel od lůžka nemocné odejít k tradiční pobožnosti. V roztržitosti zapomněl vyjmout šém. Hliněný služebník oživl, a protože neměl určenou žádnou užitečnou práci, začal rozbíjet vzácný nábytek, sochy a veškeré vybavení rabínova domu. Vyděšená služebná běžela do synagogy a prosila, aby rabín učinil přítěž běsnění. Ten vykřikl na Golema, aby se zastavil, a vyňal mu šém. A protože k vyjmutí došlo v průběhu židovského svátku, Golem se rozpadl v prach. Rabín se zarmoucen vrátil do synagogy a dokončil modlitby. Po návratu z chrámu však již nenaříkal nad ztrátou uměleckých předmětů ani hliněného obra. Jeho dcera se totiž mezitím jako zázrakem uzdravila.

Další pověst vypráví, jak rabínova žena porušila mužovo přikázání nedávat Golemovi, který posedával celé hodiny nehnutě na jednom místě, všední služby, až v domě na rohu Maiselovy a Široké ulice nastalo boží dopuštění. Žena totiž hliněného obra využívala. Golem tak například nosil vodu tak poctivě, až vytopil dům. Jindy místo pytle ovoce přinesl až z Ovocného trhu domů celý krámek s jablky i s trhovkyní. Nebo nachytal plnou káď ryb. 

Kdo by chtěl mít takového pomocníka doma? A co byste chtěli, aby pro vás dělal? Psal domácí úkoly? To by to dopadlo! ☺ 

Pojďme tedy nyní do gotické Staronové synagogy. Staronová synagoga z poslední čtvrtiny 13. století byla hlavní synagogou pražské židovské obce. Patří k nejstarším a nejkrásnějším gotickým památkám Prahy a navíc je i nejstarší synagogou v Evropě. Uprostřed synagogy stojí vyvýšené řečniště – almemor, oddělené tepanou mříží z 15. století. Kolem řečniště jsou umístěna sedadla pro nejvýznamnější členy židovské komunity. Můžete si zde také všimnout sedadla označeného číslem jedna, nad kterým je na stěně umístěna Davidova hvězda. Právě tady prý sedával legendární rabín Löw. Nejdůležitějším místem celé synagogy je k východu obrácený svatostánek, v němž je uzavřena tóra – pět knih Mojžíšových. Tóru Židé považují za věc posvátnou - předčítající se jí nesmí dotknout rukama, ale pouze stříbrným ukazovátkem. Staronová synagoga je jediná synagoga na Starém městě, která dodnes slouží bohoslužebným účelům.

Pokud jste se nešli podívat dovnitř, zkuste najít na fasádě několik šípů. Vidí někdo na okapu sluníčko? Až budete synagogu obcházet z druhé strany – ulicí Pařížskou, povíme vám poslední tajemství o Golemovi, ale to musíte chvilku počkat. Zatím se můžete u synagogy vyfotit a fotku opět nasdílet.

Nyní se vydejte ulicí U starého židovského hřbitova směrem k další synagoze. Napravo vidíte zelený dům, kde je jeden okřídlený hmyz za druhým... Vidíte? Co to asi je? Moucha?

Stánků s cetkami si nevšímejte, ale zkuste najít cedulku, která hlásá, že zde žil známý novinář a spisovatel Pavel Tigrid. Z tabulky opište první slovo na druhém řádku odspoda za spojkou A.