Otevírací hodiny: Dne 1. 5. jsou naše prodejny otevřené :)

Jmenuje se tak někdo z vás? A jak se jmenujete vy? Jmenuje se někdo z vás Golem? Jakpak by asi znělo vaše jméno celé…Golem Baumruk nebo Golem Nachtigall ☺

 

Zbývá ještě ujít pár metrů – a stojíme u Klausové synagogy, na jejímž místě byla kdysi židovská náboženská škola, v níž rabín Löw učil.

Klausová synagoga je kromě Vysoké synagogy a radnice další z veřejných staveb, které nechal Mordechai Maisl, primas židovské obce, postavit na své náklady. Tato barokní synagoga dostala jméno podle tří menších budov – klausů (neplést s bývalým prezidentem Václavem Klausem ), jimiž byla tvořena. Původně v první budově byla proslulá talmudistická škola rabiho Löwa, v druhé vlastní synagoga a ve třetí nemocnice spojená s rituální lázní a s organizací péče o nemocné – pozdějšího pohřebního bratrstva. V synagoze je nyní umístěna expozice starých hebrejských tisků a rukopisů popisující vývoj Židů ve střední Evropě od středověku.

 

A to už jsme vlastně jednou nohou na starém hřbitově. Tam vzadu u zdi spočívají ostatky Golemova tvůrce. Náhrobek velkého židovského učence, kabalisty, pedagoga, poslední klíčové místo vztahující se k pověsti, nelze přehlédnout. Určitě ho poznáte na první pohled. Podle toho, jak po starém zvyku Židů putujících pouštěmi, kde nebylo květin, je k uctění památky poset kamínky. A takřka každá volná mezera mezi bloky náhrobku se bude bělat složenými papírky – tajnými přáními a prosbami o jejich splnění. Co byste si přáli vy?

 

Starý židovský hřbitov je samotnými Židy nazýván Beth-chaim (Dům života) a je památkou světového významu. Datum, kdy byl hřbitov založen, není známo, ale nejstarší nám známý náhrobek, který se na hřbitově nachází, nese datum 25. dubna 1439 a jedná se náhrobek známého učence a básníka Avigdora Kara, který popsal pogrom na Židy z roku 1389. Od této doby se na hřbitově nepřetržitě pohřbívalo až do roku 1787, kdy byl zrušen. Vzhledem k tomu, že židovská obec měla po dlouhá staletí k dispozici pouze jediný hřbitovní prostor na omezeném prostoru mezi domy a protože Židé nesměli vykopávat kosti mrtvých, začalo se pohřbívat do vrstev nad sebou. V současné době je tu umístěno 12 000 náhrobních kamenů a 80 000 hrobů ve 12 hřbitovních vrstvách nad sebou. Na hřbitovních náhrobcích si můžeme přečíst jak data zemřelého, tak i mnoho zajímavého z jeho života. Mnohé náhrobky jsou doplněny verši a symboly, jež určují jména, povolání a tradiční rody, které patřily k biblickému kmeni.

 

Loučíme se s překrásnou synagogou a postupujeme podél hřbitova až k ulici Břehová. Ta nás po pár metrech odvádí opět do Maislovy... a tady už je dům č. 21 – ten, o kterém jsem vám říkala, nejluxusnější široko daleko.

 

Luxusní bydlení začíná ve sklepě. U hromady černého uhlí člověk bezpečně pozná, zda bydlí se vším komfortem. Pětipatrový činžovní dům je vzdálen jen minutu chůze na Staroměstské náměstí, půl minuty do módních obchodů v Pařížské ulici, a přímo pod jeho okny je parčík, socha Mojžíše od Františka Bílka a Staronová synagoga. V tomto domě se od prvních chvil v roce 1911, kdy byl postaven a zkolaudován, bydlelo výhradně luxusně. Pochvaloval si to každý, kdo si do uhláků nabral ve sklepě brikety. Nemusel totiž s nimi nikam chodit, odvoz uhlí obstarával elektrický výtah. Model Stigler, automatické zastávky ve všech patrech i v mezaninu, tlačítkové ovládání, ukazatel polohy a trojí jištění proti pádu zdviže při náhlém vypnutí elektrického proudu. Strojovna umístěná netradičně nikoliv u půdy domu, ale dole ve sklepě, se poprvé rozeběhla v listopadu 1911. Jediné omezení tehdy nájemníkům přikazovalo, že v kabině mohou cestovat buď lidé, nebo uhlí, nikdy ne společně

 

Vidíte na fasádě reliéf rabína? Davidovu hvězdu? Paní a měšťany? Můžete nakouknout i tak trochu do současných bytů. Jste zvědaví?

 

Opět se ocitáme u synagogy, kde už jsme byli. Jakpak se jmenuje?

Nyní ji obejdeme. Vidíte ten jedovatý keř v parčíku? To je tis červený. Na ten se ptáme skoro v každé našem výletu, však sami uvidíte v následujících měsících

 

Ocitáme se v Pařížské ulici – nejdražší ulici v Praze. Na výletě nás provází jeden z tatínků – František. Teď musíte chvilku počkat, protože ho zkusíme přemluvit, aby koupil aspoň jedny šaty každé z maminek, co výlet testují… Měl by si připravit tak milion!

Než si připraví šekovou knížku, prozradíme jedno velké tajemství, které známe jen my.

Když se na Staronovou synagogu podíváte zezadu, uvidíte taková tajná stupátka, která vedou až ke dvířkům na střeše. Že nevíte, kdo za nimi tvrdě spí? Golem..., ale nikomu ani muk

 

Dnes je Pařížská ulice velmi luxusním koridorem s mnoha módními prodejnami a restauracemi. Nájemní ceny bytů a především obchodů v Pařížské patří mezi nejvyšší v metropoli (tím současně i v celé České republice) a spolu s ulicí Na Příkopě ji pravidelně najdeme v žebříčcích mezi prvními desítkami nejdražších nákupních ulic světa.

 

Jdeme po pravé straně směrem k náměstí. Hned na prvním domě najděte letopočet, kdy byl postaven, a dole u restaurace zlatou šišku. A další pán s otevřenou pusou…

Najdete hodiny? A druhé? Kolik ukazují hodin?

Vidíte sochu pána a paní, kteří drží balkon?

 

A kdo pozná zvíře, které hlídá vchod u domu na rohu náměstí? Žije i v naší zemi.