JAK SPRÁVNĚ VYBRAT BUNDU A CO OBLÉCT POD NI

 

Ať už vyrážíte na procházku nebo náročnější trek, chcete se jistě cítit pohodlně. Obzvláště v sychravém podzimním nebo zimním počasí… A to moc nejde, když je zima, nebo se příliš potíte a pot studí všude na zádech. Jestli se tedy chcete zaměřit na výkon či zážitek a nebýt otrávení špatnou volbou oblečení, máme malou nápovědu. Ta zní - DOBŘE VRSTVIT.

Teplo i pot produkujeme každý jinak. Jinak intenzivně a v různých partiích. Ale pro všechny platí, že správnou kombinací oblečení si lze udržet co nejpřirozenější mikroklima těla. Tedy dopřát mu takový komfort, aby nemrzlo, ale zároveň se zbytečně moc nezahřívalo. Někdy se této alchymii říká cibulový princip. A aby z nás byla dokonalá cibule, musíme vhodně zvolit každou vrstvu oděvu, přičemž každá z těchto vrstev má svou specifickou a nezaměnitelnou funkci. V tomto článku se zaměříme na horní polovinu těla a zjednodušeně si vysvětlíme, jak vybrat bundu a co si obléct pod ni.

 

Poslední vrstva chrání

Bunda, kterou si oblečete na všechno ostatní, co máte na sobě, by měla být vrstvou ochrannou. Je to v podstatě takový štít proti dešti, sněhu, větru a chladu. Zároveň zachovává vlastnosti spodnějších vrstev. Aby se tak stalo, měla by být:

  • prodyšná, aby odvedla z jiných vrstev pot (v podobě vodních par) i přebytečné teplo 
  • voděodolná, nepromokavá
  • odolná proti větru
  • izolační pro vytvořené teplo, které je nutné, tedy pro zahřátí.

 

Tyto vlastnosti nejlépe splňují softshellové bundy, které se hodí v podstatě pro jakoukoliv aktivitu. Od chůze přes běh až po běžky, kolo i lyžování. Kromě softshellu koukejte po bundách se zátěrem nebo s membránou, protože ty také zvyšují voděodolnost, větruvzdornost i prodyšnost. Zatímco zátěr je chemická vrstva nanesená na svršek oděvu, membrána už je pevnou součástí, což se však projeví na nepatrně vyšší ceně. Tepelnou izolaci zajistí buď podšívka, nejčastěji fleecová, a nebo speciální termoizolační výplň. Nejčastěji se vyrábí z dutých vláken, díky nimž je bunda lehoučká a nenáročná na údržbu. Poslední variantou bývá prachové peří, které je už malinko náročnější na péči a taky o něco více dražší.

 

 

Střední vrstva zatepluje

Co je uprostřed, to zateplí. To si pamatujte. Pod bundou tak noste ideálně syntetické nebo přírodní materiály. Nejčastěji se používá polyester, někdy s příměsí polyamidu. Může to však být třeba i merino vlna nebo různé fleecy. Právě ty dokážou skvěle udržet izolační schopnosti, i když zvlhnou. A jsou zároveň prodyšné. Mezi chloupky těchto materiálů se totiž neustále drží malá vrstvička vzduchu, která funguje jako zmíněný izolant. Dobrou volbou je taky bavlna, ale ta nezvládne vyšší vlhkost. Absorbuje ji do sebe a pak ztratí svou schopnost uchovat teplo.

 

A ještě jedna rada - prostřední vrstva nemusí být jen jedna. Když vás čekají extrémně studené podmínky, je lepší použít několik tenkých mikin namísto jedné pořádně huňaté. Právě kvůli mikro vrstvě vzduchu, která se mezi jednotlivými oděvy bude držet a nepropustí žádné teplo nazmar. Suma sumárum, nezapomínejte, že prostřední vrstva by měla být:

 

  • vysoce výhřevná (tedy schopná zadržet teplo) 
  • prodyšná
  • rychleschnoucí
  • z velmi lehkého materiálu.

 

První vrstva saje

To nejlepší nakonec. Nebo spíš nejzásadnější. Nejspodnější vrstva musí odvést co nejrychleji pot od těla, protože když se tak nestane, i nejpečlivěji vybrané další vrstvy oblečení to stejně nezachrání. Pokud jsme jakkoliv aktivní, ať už na procházce nebo při běhu, je přirozené, že se potíme. Ale když je to v chladném počasí, můžeme dost rychle a snadno profouknout a tělo prochladne. Takže pot musí pryč.

 

K tomu dopomůže funkční prádlo. Právě to zabezpečí správné mikroklima, v překladu to, že budete v suchu a teple. Nejčastěji se vyrábí z polyesteru a polypropylenu, trendem je aktuálně taky merino vlna. Zmíněné materiály mají zcela minimální schopnost zadržovat vlhkost, jsou lehké a relativně příjemné na těle. Postarají se o ideální kompromis v tom, kolik odvedou vlhkosti a zároveň uchovají tepla (v dostatečném, ale ne až příliš vysokém množství). Jak to funguje konkrétně? Zjednodušeně řečeno – když pokapete vodou bavlněné tričko, voda se vpije dovnitř a látka poměrně dlouho schne. Pokud kápnete na polyesterové tričko, voda zůstane na povrchu, rozlije se do větší plochy a uschne výrazně rychleji.