Jak vybrat běžecké hole

Stejně jako běžky, i hůlky mají několik důležitých parametrů, které se odvíjí zejména od techniky běhu - výrazný rozdíl tedy bude mezi hůlkami na klasiku a na bruslení. 

Sledovat byste měli jak jejich délku, tak materiál a jeho parametry. Svoji roli mají i poutka, madla a hroty s plastovými talířky. 

Ukázat hole na běžky

Shrnutí

• Délka - hlavní je při volbě délky běžeckých holí to, pro jakou techniku je pořizujete. Například hole na bruslení jsou delší než na klasiku.
• Materiál - na trhu najdete hole z hliníku a karbonu (případně sklolaminátu s určitou složkou karbonu). Hliník je lepší pro začátečníky, je levnější a odolnější, naopak karbon je tužší a lehčí, ale také dražší a náchylný na poškození třeba při pádu.
• Poutko a rukojeť - u potek je dobré se podívat po tříbodové variantě, která nabídne dobrou stabilitu při odpichu, ve srovnání s klasickým poutkem. U rukojeti dbejte na to, aby byla vyrobená z tepelného izolantu (třeba korek) a ať vám dobře “sedne” do ruky. 
• Hroty a talířky - jde o detaily. U talířku se dá měnit průměr podle sněhu. Větší talířek je dobrý do čerstvého prašanu, aby se hůlka moc neprobořila, a menší stačí na ledovatý sníh. Hroty lze volit podle odolnosti a kvality materiálu.

Délka holí

Vhodná délka holí je nejvíce závislá na tom, jakou technikou budete běhat. Na klasiku stačí kratší hole, bruslení vyžaduje naopak delší. 

Volba délky holí na běžky je také částečně otázka individuálních preferencí. Pokud vám vyhovuje nějaká délka holí, přitom podle tabulek byste měli mít jinou, není to špatně. Obecně rychlý siloví lyžaři používají pro jízdu v rovinatějším terénu hole delší. Pokud se jedná o kopcovitý terén, tak je samozřejmě jednodušší a efektivnější používat hole kratší. 

Hole na klasiku

Pro klasický styl běhu doporučujeme délku holí okolo 81 až 84 % z vaší tělesné výšky. Někdy se také udává zjednodušeně výpočet délky tak, že odečteme 30 cm od výšky postavy.

Znamená to tedy to, že hole na klasiku by měly končit optimálně v úrovni ramene. Pro ty, kteří jezdí spíše soupaž, je lepší volit hole delší, pro střídavý způsob běhu zase hole kratší. Měří se výška postavy sportovce v obuvi. Výška holí je měřená od bodce k nejvyššímu bodu vyústění popruhu poutka.

Hole na bruslení

Pro bruslení (skate) doporučujeme délku holí 88 až 90 % z vaší tělesné výšky, případně si můžeme vypomoci tak, že od výšky běžkaře odečteme 20 cm.

Když se běžec postaví v botách a zapíchne hole před sebe, konec by měl být mezi bradou a na horním rtem. V podstatě při správné technice bruslení (pokrčený kotník atd.) byste neměli mít pocit, že byste museli zvedat ruce příliš vysoko, a hole byste měli zapichovat na správné místo. Jde do velké míry o pocitovou záležitost. 

Turistická jízda

Pro turistické účely volte hole trochu o trochu kratší - snadněji se pak používají. Nemusíte zvedat ruce tak vysoko. Doporučujeme délku přibližně 80 až 82 % z vaší tělesné výšky. 

Materiál

Při výběru materiálu holí v zásadě hození před dilema, jaké parametry budete preferovat. Jde o to najít ideální poměr mezi hmotností, tvrdostí a odolností holí. Dá se říct, že nadstandardně odolná a zároveň lehká a tvrdá hůlka je nedostižný ideál, je potřeba si zvolit kompromis.

Na trhu narazíme na dva základní typy běžeckých holí, které se samozřejmě podle výrobců mohou mírně lišit. Obecně jde ale o hliníkové a karbonové hole.

Hliníkové hole jsou lepší pro začátečníky, protože nejsou tak náchylné na poškození, například při pádu se jen ohnou, což se dá rychle napravit. Vhodné jsou také pro robustní lyžaře, u nichž by karbonové hole nemusely vydržet intenzivnější zátěž. Hliníkové hůlky jsou často výrazně levnější. Nevýhodou občas bývá jejich vyšší váha, i když lepší modely se karbonovým vyrovnají, a také fakt, že se při odpichu prohýbají a dochází ke ztrátě energie. 

Karbonové hole si pořizují spíš zkušenější běžkaři, kteří mají zvládnutou techniku, méně padají a je menší šance, že hůl zlomí. Karbon je křehký a k poškození dojde celkem snadno, naopak jsou ale karbonové hole lehčí a tužší, což podporuje správný odpich, veškerá energie se přenese do pohybu vpřed, protože se hůl tolik neprohne. Počítejte ale s vyšší cenovkou.

Hodně často narazíte na kombinaci karbonu a sklolaminátu. Pak už jde o to, jaký je poměr obou materiálů u dané hole. Sklolaminát může zajistit například vyšší odolnost, hůl je pružnější a méně se láme, ale je těžší. S pružností jde znovu ruku v ruce ztráta energie v odpichu, takže tyto hůlky nejsou dobré například pro těžší běžkaře, kterým by vadil takzvaný efekt luku. 

Poutka a rukojeti

V případě poutek a rukojetí nejde často o záležitosti, které by běžkaři při výběru holí zásadně řešili, ale určitě je dobré se na ně zaměřit. Správná volba vám může přinést opravdu pohodlnější jízdu bez otlačenin na podobně.

U poutek se vyplatí poohlédnout se po tříbodové variantě, která zajistí velmi slušnou stabilitu hole v ruce, což sportovci umožní hůl při jízdě pouštět a nesvírat křečovitě rukojeť po celou dobu jízdy. Ve srovnání s klasickým poutkem, na které už moc často na běžkařských tratích nenarazíte, je zde totiž pásek i mezi ukazovákem a palcem. 

Tříbodová varianta navíc hodně zefektivní odpich, protože je pásek utažený přesně podle dlaně, které se o něj může opřít. Kvalitní zpracování pak poskytuje i pohodlí díky polstrování, navíc se z některých holí dá poutko odpojit, takže si při jízdě při každé svačině, smrkání a podobně nemusí běžkař sundávat celé poutko z ruky.

U rukojeti se může řešit ergonomie, tedy jestli sedí tvar příjemně do ruky, a také materiál. V ideálním případě je použitý tepelný izolant, což se hodí při nižších teplotách, aby nám rychle nepromrzla ruka. Často jde o korek nebo jiné speciální materiály, které jsou protiskluzové. Například korek má ale nevýhodu, že má kratší životnost. 

Hroty a talířky

Talířek a hrot jsou už opravdu detaily, i u nich ale najdeme rozdíly. U talířku platí, že pokud je sníh pevný, ledovatý, nebo jedeme v dobře upravené stopě, stačí nám menší průměr, protože se neproboří. V čerstvě napadaném prašanu a hlubokém sněhu, se ale určitě bude hodit pro lepší odpich disk s větším průměrem. Jako další detail se dá řešit i hmotnost talířku, abychom měli správně vyvážené hůlky. 

Dražší a kvalitnější hole jsou opatřené tvrdšími hroty, takže se ani při píchnutí například do kamene příliš netupí. Méně kvalitní hrot se sice rychleji otupí, ale na jízdu to zásadní vliv nemá. Může se mírně zhoršit odpich na ledovatém sněhu.

Ukázat hole na běžky