Jak vybrat hokejové chrániče

Jak vybrat dobře padnoucí chránič ramen? Co s ním mají společného lokty? A co sledovat při výběru chráničů holení. Na vše se podíváme podrobněji a probereme detaily v následujícím článku. Speciálně jsme se věnovali také výběru rukavic.

Shrnutí

• Výkonnost - orientačně u každého druhu chráničů můžete postupovat podle toho, pro jakou úroveň hokeje je daný model vhodný. Adekvátní model si vyberou amatéři, poloprofesionálové i profíci. 
• Velikost - výběr velikostí je specifická u každého chrániče zvlášť, ale u většiny najdeme věkové rozdělení na dětské, juniorské a seniorské modely. V rámci těchto kategorií pak najdete ještě dělení velikostí například na S, M, L a podobně.
• Tvar - někdo má rád chrániče volnější, někdo chce, aby mu těsně padly na tělo. I proto existuje klasická širší varianta, těsnější anatomický střih nebo kombinovaná zkosená varianta. 
• Materiál a hmotnost - hlavní část ochrany nesou plastové, případně karbonové výztuhy, pomáhají i pěnové a gelové výstelky. Podle úrovně chráničů narazíme také na různé množství funkčních a odlehčených materiálů. O odolnost proti odření se starají povrchy z umělé tkaniny. U hmotnosti jde o kompromis mezi mírou ochrany a snadnějším pohybem v lehkých chráničích.
• Specifika jednotlivých druhů - podle toho, jaké chrániče vybíráte, se zaměřte na jejich konkrétní charakteristiky, hlavně co se týče výběru velikosti a návaznosti na další kusy výstroje.

Ukázat hokejové chrániče

Výběr chráničů - společné parametry

Nejdříve si rozebereme společné prvky, na které narazíte při výběru všech zmiňovaných typů chráničů: 

• Chrániče ramen - kryjí hlavně ramena a celou oblast hrudníku a břicha, stejně jako záda a páteř, od ramen pokračují dolů a chrání bicepsy.
• Chrániče loktů - ochrana dolní části bicepsu, loketního kloubu a většiny předloktí.
• Chrániče holení - zamezují zranění holení, lýtek a také kolenního kloubu. 

V pozdější části článku se pak zaměříme na specifický postup pro jednotlivé části hokejové výstroje. Týkat se bude hlavně správného výběru velikostí.

Úroveň hokejisty a post

Orientačně se při volbě nových chráničů můžeme řídit rozdělením podle toho, na jaké úrovni bude hokejista hrát. Rozdíly jsou mezi amatérským vybavením, nebo naopak profi ochranou. 

Zároveň to ale neznamená, že by si například amatér nemohl koupit profesionální chrániče, pokud si za ně chce připlatit. Jen zkrátka úplně nevyužije jejich potenciál. Také se naopak stává, že někteří profesionální hokejisté si nechávají části výstroje z nižší kategorie, protože jim například vyhovují v pohybu, nebo jsou na ně zkrátka zvyklí. 

Jako vedlejší kritérium pak při výběru můžeme zmínit post hráče, který si chrániče pořizuje. Často se tento faktor zmiňuje až u profesionálů, hobby hokejisté mají určitě důležitější parametry, podle kterých výbavu volí. 

Útočníci si často vybírají kratší výstroj s menšími ochrannými výztuhami. Potřebují být rychlí a mrštní, nic jim nesmí omezovat pohyb. Oproti tomu obránci si volí vyztuženější modely s většími ochrannými plochami. Pohyb může být částečně omezený, ale ochrana navíc při častých soubojích u mantinelu se určitě vyplatí. 

Velikost

Ať už jde o ramena, loketní nebo holenní chrániče, každá část se samozřejmě vybírá jinak, k tomu se dostaneme v dalších částech článku. Avšak při bádání nad ideální velikostí se dají u všech druhů chráničů objevit společné prvky, na které narazíte u každého z nich. V zásadě máte dvě možnosti, orientovat se podle velikostních tabulek nebo podle věkového rozdělení.   

V prvním případě je potřeba se orientovat podle tělesných parametrů, správně si je změřit a poté v tabulkách vyhledat vhodnou velikost daného modelu chrániče, kterou uvádí výrobce. Ten vždy uvádí rozsah hodnot, vaše naměřené parametry by pak měly přibližně být uprostřed mezi krajními hodnotami. U chráničů závisí na:

• ramenní chrániče - výška, hmotnost a obvod hrudníku hráče
• loketní chrániče - výška, hmotnost a délka paže
• holenní chrániče - výška, hmotnost a délka holeně.

Další možností je orientovat se podle rozdělení věkových kategorií. Nejčastěji výrobci rozdělují hokejovou výstroj do tří kategorií, v nichž následně najdeme ještě specifikaci velikostí S, M a L, případně XL nebo XS a tak dále. Často se jednotlivé velikosti mohou také částečně překrývat, co se týče tělesných parametrů. 

• dětské velikosti (Youth) - XS, S, M, L; do 8 až 9 let.
• juniorské velikosti (Junior) - S, M, L; 8 až 15/16 let.
• dospělé velikosti (Senior) - S, M, L, XL; nad 15 let; občas narazíte i na kategorii Intermediate, což je přechod mezi juniorských a dospělým vybavením.

U obou postupů ale narazíte na určité problémy. Věkové rozmezí je orientační a každý hokejista může mít jiný průběh dospívání. U měření parametrů těla a porovnávání s tabulkami výrobců může být zase problém v tom, že některé hodnoty nemusí být naměřené správně. Proto je opravdu důležité si chrániče vyzkoušet fyzicky na sobě, základem je pohodlí hráče.

U dospělého hokejisty může být cestou také výběr velikosti podle chráničů, které používal dříve.

Tvar

Velikost chráničů nemusí být jediný parametr, který rozhoduje o tom, že padne hráči jako ulitý. Roli sehrává i tvar daného modelu. Každý má totiž jiný somatotyp, někdo je vysoký a štíhlý, další hráč zase má široká ramena a podobně. Proto si hlavně u vyšších řad chráničů můžete vybrat i jejich střih. 

Bohužel, tento parametr výrobci část neuvádějí. I proto je důležité zkoušet, který model je vhodný a který naopak nepasuje. 

Materiál a hmotnost

Tyto dva parametry spolu u hokejové výstroje dost souvisí. Čím lepší materiály, tím zpravidla lepší vlastnosti, ať už jde o funkčnost nebo ochranu, a tím také samozřejmě vyšší cena. Narazíte na různé cenové relace a různé úrovně materiálů. 

Pokud budeme vycházet z rozdělení na amatérské a profesionální vybavení, pak u amatérských najdeme opravdu základní materiály, které splní požadavky hobby hokejisty, ale také zpracování a úroveň ochrany bude odpovídat tomuto levelu sportování. U profesionálních chráničů se pak kombinují nejlepší materiálové technologie s funkčními prvky s cílem maximálního pohodlí a protekce. 

Co se týče materiálů, bývají použité:

• pevné plasty, případně karbon - pevné ochranné výztuhy; karbon je lehčí a pevný, ale připlatíte si
• pěnové a gelové výstelky - místa, která je potřeba chránit, ale často se hýbou a je potřeba, aby byla měkká; přichází také do kontaktu s kůží; paměťová pěna může poskytnout pohodlí
• funkční materiály - vnitřní výstelka hlavně u vyšších řad chráničů; antibakteriální úprava s odvodem potu
• umělá tkanina - odolný syntetický svrchní materiál odolný proti prodření; spojovací prvky, pásky k upnutí, apod.

U hokejových chráničů jde o poměrně velké kusy vybavení a hlavně na vyšší úrovni hokeje se hráči budou pídit po tom, aby nebyly zbytečně těžké. U profesionální výstroje tedy najdete opravdu špičkové technologie, které ochrání hráče, ale zároveň jsou odlehčené. Musí se však najít správná míra mezi oběma faktory a každý hráč, útočník či obránce, bude preferovat něco jiného. Účinnější ochrana bývá vykoupená vyšší hmotností materiálu.

Chrániče ramen - specifika

Tento kus vybavení, často označovaný jen jako “ramena”, kryje na těle hokejisty největší plochu. Od horní části trupu a ramen, pokračuje dolů na hrudník a horní část břicha, chrání také paže až k loktům. Nejde však jen o přední část těla, důležitá je u těchto chráničů i protekce zad a páteře.  

I z toho důvodu, kolik důležitých částí těla ramena kryjí, je nutné zvolit správnou velikost tak, aby chránič přesně seděl danému hokejistovi a nenechával třeba některé části odkryté. 

Velikost “ramen”

Správná velikost je alfa a omega výběru výběru. Velmi důležité je, aby byla krytá celá paže, takže ramenní chránič by měl přímo navazovat na chrániče loktů. Zároveň správně zvolený chránič kryje břicho až téměř ke kalhotám, vzadu by měl sahat pod horní okraj kalhot (výztuha beder), aby dostatečně ochránil záda, hlavně páteř. Musí sedět přesně na tělo a neposouvat se nahoru. Ramena by měla být pohodlná a hráč by se v nich měl cítit dobře. 

Problémy se špatnou velikostí spočívají hlavně v nepohodlnosti a horší ochraně. Hlavně u dětí doporučujeme vybírat ramena opravdu tak akorát na tělo. Myšlenka, že dítě do chrániče doroste a využije jej déle, může naopak hru znechutit, protože mu bude odstávat a bránit v normálním pohybu.

• Malá ramena - budou hráče škrtit, špatně se budou upínat pásky (budou krátké); může se stát, že zůstanou odkryté velké plochy těla, které by měly být chráněné; pohyb bude složitější.
• Velká ramena - nebudou sedět přímo na tělo, ale budou se různě krabatit, posouvat a překážet v pohybu či tlačit na bradu a krk; ochrana partií také nebude stoprocentní.

Při výběru podle velikostních tabulek narazíte na tři hlavní parametry, které hrají důležitou roli. Jde o výšku hráče, hmotnost a také obvod hrudníku, která se dá měřit například krejčovským metrem. 

Upnutí

Nasazení a upnutí chrániče je snadné. Hráč si jej přetáhne přes hlavu a upevní pásky na suchý zip, které začínají na zádech a připnou se vpředu na hrudníku. Stejný princip pak funguje i na pažích. Občas se objevuje zapínání s různými zacvakávacími klipsami.

Chrániče loktů - specifika

Náraz holým loktem do mantinelu nebo přímo na led? Zeptejte se hokejistů a povypráví vám, že to není nic příjemného. I proto jsou součástí výstroje takzvané “lokty”, které vás uchrání před bolestí. Chránič lokte dokáže poskytnout ochranu spodní části bicepsu, loketnímu kloubu a části předloktí. Některé modely loketních chráničů mají navíc prodlouženou část až téměř k zápěstí.

Dá se říct, že loketní ochrana je takovým prodloužením protekce horní části paží, kterou nabízí ramenní chránič. Nejdůležitější tedy je zvolit správnou velikost, aby na sebe oba tyto prvky navazovaly a skoro splynuly v jeden celek. 

Velikost “loktů”

Při zkoušení jednotlivých modelů a velikostí je znovu zásadní hlavně pohodlí hráče a úroveň protekce. Příliš velký chránič by se různě kroutil, protáčel na ruce a překážel v normálním pohybu. Naopak u příliš malého loketního chrániče hrozí, že nebude dostatečně krýt některou část ruky, případně bude nepříjemně škrtit a omezovat hybnost. Loketní kloub by měl přesně sedět v jamce chrániče, který by se neměl nijak posouvat.

Pamatujte, že u většiny chráničů ramen jde posunout ochranná část pro biceps o kousek dolů, tak aby lépe navazovala na chránič lokte. Většinou je totiž pod ramenem uchycená suchým zipem. Pokud tedy schází kousek k tomu, aby se protekce bicepsu a loketního chrániče překryly, můžete si tento díl chrániče ramen mírně upravit podle potřeby. 

Jak už jsme zmiňovali, podobně jako ostatní chrániče, i lokty můžete vybírat podle velikostních tabulek. Většina výrobců se orientuje podle výšky a váhy hráče a délky jeho paže. Naměřit poslední jmenovanou hodnotu ale může být trochu problém, protože nemusí být přesně jasné, odkud kam měřit. Ruku byste měli ohnout do pravého úhlu a měřit krejčovským metrem přes vnější stranu lokte přibližně od poloviny bicepsu po předloktí.

Upnutí

“Lokty” se na ruku upevňují nejčastěji pomocí pásků na suchý zip. Rozdíl je v tom, kolik těchto pásků na chrániči najdeme. Základní modely mívají dva, u vyšších řad jsou pak pro opravdu pevné uchycení tři tyto pásky. V ideálním případě je možné je také individuálně nastavit. 

Chrániče holení - specifika

Většina tvrdých střel na branku v hokeji létá poměrně nízko nad ledem, o to víc se vyplatí si chránit oblast holení a kolene. Opravdu prudký projektil totiž dokáže lámat i kosti. Prakticky každý hokejista, pokud tedy zrovna nejde o hobby zábavu na rybníku, kde se hraje jen po ledě, by si měl dát pozor a vybavit se adekvátními chrániči holení.

Chránič, s jeho nejčastěji plastovými výztuhami, pokrývá celou přední stranu kolenního kloubu a horní okraj by měl navazovat na spodní lem hokejových kalhot. Zároveň pokračuje dolů a kryje holeň, včetně bočních stran nohy, a lýtko. Spodní okraj holenního chrániče by měl zase navazovat na brusli, buď překrývá jazyk až k nártu, nebo jej hráči nosí uvnitř boty za jazykem. 

Velikost “holení”

Správná volba velikosti holenních chráničů závisí na výšce, váze a délce holeně hráče a měla by začít od kolene. Kloub by měl přesně sednout do tvarované části kolenního chrániče. I při kleknutí na něj byste neměli cítit, že vás někde něco tlačí nebo bolí. Špatně zvolená velikost nebo tvar vám pak může spíše uškodit či zranit. 

V regálech uvidíte jak klasické rozdělení od dětských chráničů až po ty pro dospělé, tak označení S, M, L (nebo XS, XL). Písmena pak odpovídají rozměrům chráničů, hlavně délce holeně. Dětské chrániče S, M, L budou například odpovídat délce holeně 7, 8 nebo 9 palců (1 palec = 2,54 cm). Délku holeně můžete měřit krejčovským metrem od středu kolene po místo nad kotníkem, kde holeň přechází v nárt.

Říkáte si, proč byste tak do detailu měli řešit centimetry délky chráničů? Je to jednoduché:

• příliš malé holenní chrániče - neposkytnou dostatečnou protekci, odkrytá místa budou nechráněná před letícími puky a jinými nárazy, z čehož může plynout nepříjemné zranění  
• příliš velké holenní chrániče - nebudou správně sedět na noze, při bruslení se budou posouvat do stran a vysouvat nahoru, což ovlivní volnost bruslení, hráč bude neobratný a může se stát, že se mu také odhalí nějaké nekryté místo.

Dalším faktorem při volbě velikosti je také to, jestli hráč plánuje mít holenní chrániče zastrčené v bruslích za jazykem, nebo jestli preferuje variantu jazyka brusle pod holenním chráničem. V prvním případě je potřeba zvolit trochu menší velikost, aby se chránič neposouval nahoru. Pokud je chránič přes jazyk, pak je nutné vzít větší rozměr, aby dosáhl až k nártu a bezpečně obejmul celou nohu i s bruslí.

Upnutí

V drtivé většině případů si hráč upevňuje holenní chrániče na nohy za pomocí elastických pásků se suchým zipem. Systém, počet a rozmístění pásků se liší mezi výrobci i jednotlivými modely, vždy je potřeba vyzkoušet, jestli hráči dané řešení sedí. 

Čím více pásků, tím pevnější upnutí, ale někomu může vyhovovat menší počet kvůli volnosti pohybu. U levnějších holenních chráničů rychleji dochází k tomu, že pásky ztrácejí pružnost, systém upínání u dražších modelů zpravidla vydrží déle.

Ukázat hokejové chrániče