Pomalu se nám z dohledu ztrácí Holany, tak si o nich rychle musíme něco říct. 

Holany vznikly kolem roku 1200, první písemné zmínky jsou ze 14. století. Ležely na důležité silnici z České Lípy do Litoměřic. V té době zaznamenaly svůj největší rozkvět. Za vlády Karla IV. byly povýšeny na město a získaly hrdelní právo, městský znak a mýtné právo.

V pověstech se uvádí, že původní osada ležela na místě dnešního Holanského rybníka na Bobřím potoce. Pro časté záplavy se osídlení přesunulo do dnešní polohy na sousední skalnaté návrší. Zajímavý je názor na vznik názvu obce Holany - hore, viz slovanský výraz "hola".

Kdo vidí nápis republika Holany? Tak a my né hola, ale hurá hledat zříceninu. Najdete ji nalevo od lesní pěšinky, po které po červené jdeme. Nehledejte však nějaký obrovský hrad, spíše jednu jedinou zeď – je to asi nejmenší zřícenina, jakou jsme kdy viděli. ☺ I zde se samozřejmě můžete vyfotit a fotku nasdílet. Čím víc fotíte, tím větší šance máte na výhru. 

Zřícenina hradu Milíčany z počátku 16. století se nachází nad Milčanským rybníkem. Zanikl za třicetileté války. Materiál z hradu byl použit na stavbu kostela v Holanech. Do dnešních dnů se tak dochovala pouze malá část zdi paláce, vysoká 7 metrů, a zbytky valů a terénních nerovností.

Pokračujeme lesní pěšinkou podél chat a chatek. Jejich koncentrace je zde více než velká. Není se čemu divit, však je zde nádherně. A víte, jak vlastně chataření u nás vzniklo?

Chatařství úzce souvisí s trampingem, který se k nám dostal hned po první světové válce. Mladí se vzepřeli společenským konvencím a inspirováni Amerikou se vydali dobývat i naši divočinu v okolí Vltavy, Sázavy a Berounky. Nejprve si vystačili s dekou, později se stanem a nakonec začali stavět dřevěné sruby. Už za první republiky se obliba nedělního odpočinku v přírodě stala masovou a rozrůstající se osady vedli šerifové.

Domečky neměly tekoucí vodu, odpad ani elektrickou přípojku. K osobní hygieně i k mytí nádobí sloužil potok za chatou nebo studna. Češi si chataření zamilovali, naučili se opékat buřty a využili tak příležitost k rekreaci, která nikdy předtím nebyla. Alespoň ne pro široké vrstvy. Za monarchie si odpočinek mimo město mohli dovolit jen ti nejbohatší. Za komunistů osady sloužily jako útěk před režimem a k realizaci vlastních nápadů. 

O trampingu a skautech psal jeden známý český spisovatel. Jaroslav Foglar kromě Hochů od Bobří řeky napsal taky slavnou trilogii o Rychlých šípech. Bojují v ní proti Vontům. Jak se jmenuje část města, kde bydlí Vontové?