Z tohoto místa je také krásně vidět Pražský hrad a Petřín. Právě zde můžete udělat svou první fotku a nasdílet ji na IG pod #sportisimovylety. Kdo ví, třeba vyhrajete nějaký hezký dáreček! ☺
Víte, jak se pozná, že je v zemi prezident? Přece, že na Hradě vlaje vlajka s textem Pravda vítězí. Tak co, je pan prezident na Hradě? A vidíte věž Daliborku? To je ta bílá úplně vpravo. Víte, kdo v ní byl vězněn a proč?
Dalibor z Kozojed se podle legendy ve věži ocitl za to, že podporoval povstání poddaných na sousedním panství a povstalce přijal k sobě pod ochranu. Pověst dále praví, že se Dalibor naučil ve své cele hrát na housle a jeho hudba byla prý slyšet po celém Hradě a připomínala tak všem, že byl uvězněn neprávem. Pověst posloužila skladateli Bedřichu Smetanovi jako předloha k opeře Dalibor.
Ještě než s mlhou vstoupíme do tmavých ulic bývalého ghetta, začněme u břehů Vltavy. Možná právě tady, kousek od starého židovského hřbitova, někde za Rudolfinem a právnickou fakultou, se odehrávalo Golemovo zrození. Dnes je tu regulované nábřeží, stojíte dva metry nad hladinou, ale tehdy ve středověku se vody "za městem" vylévaly z břehů a splachovaly lidem špičky bot...
Vstupujeme Širokou ulicí do Josefova – Židovského města. Očima zkuste najít domeček s šesticípou hvězdou; a tam se zastavíme. Nejprve však něco o Josefově. Židovské osídlení Prahy má velmi starou tradici – židovští obchodníci a penězoměnci se v Praze usazovali již od 10. století. Po celou dobu své existence mělo pražské židovské osídlení přesně vymezené územní hranice, které nesmělo překročit. Na rozloze 93 000 m2 se v dobách největšího rozkvětu tísnilo na 1900 osob. Židovské obyvatelstvo si od počátku svého osídlení Josefova vytvořilo vlastní samosprávu, měli zde vlastní školy i synagogy. Synagogy byly nejdůležitějšími místy ghetta. V nejstarších dobách nesloužily pouze účelům bohoslužebným, ale scházeli se v nich také židovští učitelé se svými žáky. A dokud Židovské Město pražské nemělo svou vlastní radnici, v synagogách se řešily i všechny veřejné záležitosti. Postavení Židů se v Praze částečně zlepšilo až v roce 1781, kdy císař Josef II. vydal tzv. Toleranční patent, který židovskému obyvatelstvu povoloval přístup do škol. V roce 1848 bylo židovské obyvatelstvo zrovnoprávněno s ostatním lidem a bylo jim poprvé v historii umožněno se volně vystěhovat z ghetta. Toto povolení mělo za následek, že se z pražského ghetta vystěhovali téměř všechny bohatší rodiny a naopak se do něj nastěhovala pražská chudina. Postupem času začalo ghetto chátrat a stala se z něj vykřičená čtvrť. Kdo ví, co znamená, že je čtvrť vykřičená? Vysvětlení necháme na rodičích, ale kvůli hlučným dětem to tedy není! ☺
Na konci 19. století už byla hygienická situace ghetta tak špatná (např. místnosti ve starých domech byly rozděleny čarou nakreslenou křídou na podlaze nebo šňůrou nataženou ve výši hlavy a v každém oddělení žila jedna rodina), že Pražský magistrát rozhodnul, že budovy ghetta budou zbořeny a ulice vybourány, aby se nešířily nemoci. Bylo zbořeno na 300 středověkých domů a 20 ulic. Po tomto zákroku zůstala zachována pouze část původního ghetta představující dnešní Pražské židovské město – Josefov.
Našli jste už hvězdu? A na pravé straně dva obry, kteří drží balkon a u nich reliéf mužské hlavy, která jakoby v úžasu hledí na ty davy turistů v ulicích? Stojíte u Pinkasovy synagogy.
Ta byla založena rabínem Pinkasem koncem 15. století jako součást rodinného domu zvaného U Erbů. Pinkasova synagoga byla několikrát přestavována, protože budova trpěla vltavskými záplavami. Při posledním archeologickém průzkumu byly objeveny zachovalé zbytky středověké rituální lázně – mikve. V současné době je interiér synagogy s gotickou klenbou upraven jako památník obětí nacistického pronásledování Židů. Na stěnách synagogy jsou napsána jména více než 77 000 Židů z Čech a Moravy – obětí nacismu.
Je zde také vstup do Starého židovského hřbitova, ale o tom až později.
Vyfotíme, nasdílíme a jdeme dál ☺
Široká ulice nás zavede až do ulice mnohem známější. Vcházíme do Maislovy ulice – právě zde můžeme zakoupit vstupenky do synagog a na hřbitov – jsou dosti drahé, necháme na vás, zda chcete jít dovnitř či nikoliv.
Mordechaj ben Šemuel Maisel se narodil roku 1528. Do lidského podvědomí se pevně zapsal jako jedna z nejvýznamnějších osobností v historii pražské a české židovské komunity. Propracoval se až na dvůr samotného císaře Rudolfa II., kde se stal jeho „dvorním Židem.“ Toto postavení se projevovalo přidělením mnoha privilegií, za které Maisel půjčoval panovníkovi peníze. Mezi tato privilegia patřila například jízda na koni, kterou měli ostatní Židé zakázanou. V židovské obci zastával mnoho významných funkcí. Kromě toho že byl dlouholetým členem židovské rady starších, se stal později primasem Židovského města pražského. Díky němu došlo k výstavbě pražského ghetta. Dále poskytl finanční prostředky na stavbu mnohých pražských synagog, vybudoval Židovskou radnici, nemocnici, několik studoven, školu, špitál a také chudobinec.
Nyní pokračujeme ulicí Maislovou směr doleva a vaším úkolem je najít na stěnách a dveřích co nejvíce židovských hvězd. Vidíte je? Davidova hvězda je šesticípá hvězda - symbol Židů, judaismu a státu, na jehož vlajce se vyskytuje. Symbolizuje souhvězdí, pod kterým se čeká na Mesiáše, a také šest pracovních dní, kde střed znamená šabat. Symbol jako takový znamená rovnováhu.
