Pod hradem se přes Chrudimku klene překrásný železný obloukový most.

Vyfotíme se, fotku nasdílíme. ☺ Na stromech u hradu i pod ním lze pozorovat zbytky zrušeného turistického značení z dob ne zcela dávných, kdy byla obora celoročně přístupná veřejnosti. Stoupáme. 

Na 70 m vysokém skalnatém ostrohu z červené žuly nad pravým břehem Chrudimky se z dějin ztrácí zřícenina hradu Strádov. Zachovaly se pouze zbytky hradeb, věže, základy paláce, příkopy. Byl založen ve 14. století rodem Lacemboků z Chlumu. Od 16. století je však pustý a neobydlený. Podle toho vypadá. Z nevelkého vnitřního hradu je zachován severní oblouk hradby a zbytky obdélné věže v čele. Z paláce na západní straně zbyly jen stopy základů. První zmínky o hradu jsou z dob krále Karla IV.

Z doby, kdy daroval Nasavrky i Strádov (celé panství) příteli Janu Očkovi z Vlašimi, což byl v té době olomoucký biskup. Stalo se tak někdy po roce 1354. Hrad brzy přechází do rukou pánů z Chlumu, konkrétně Jaroše z Chlumu. Naproti Strádovu založil klášter sv. Jakuba a uvedl do něj mnichy z podlažického kláštera. Dlouho byl ušetřen devastujících husitských tažení. Až do roku 1421. Tehdy Pražané přitáhli ke Chrudimi, vtrhli do města, zničili dominikánský klášter a mnichy zabili.

Poté vojsko táhlo k Podlažicím, Práčovu a Strádovu, kde zničili zdejší kláštery. Jan ze Strádova se tažení účastnil, možná byl dokonce jedním z vůdců, protože část vojska nesla označení strádovští. Území potom velmi často měnilo majitele, ale Strádov byl pravděpodobně za husitských válek pobořen. V roce 1457 je už uváděn jako zbořený. 

I zde se vyfotíme. ☺

Z jižní strany je příkop, přes který vedl padací most. Pojďme ho přejít a podívat se dovnitř. Jihozápadně od hradu bylo rozsáhlé předhradí, opevněné hradbou, branskou věží a příkopem. U věže stála čtverhranná budova. Dále zde byly konírny, stáje, hospodářská stavení a ubytování čeledínů. Do současné doby se zachovaly z předhradí pouze zbytky studně a sklepení.

Pokud jste se pokochali, vyrazme nyní na poslední část naší cesty. Povede po rovince. Za pochodu kolem mýtinek si povíme pověst. Vypráví o princezně, která nápadníkům dávala za úkol třikrát se v sedle koně otočit dokola na nebezpečném místě na skále nad řekou. Každý nápadník se zabil pádem do strže. Až jeden rytíř nechal okovat koně podkovami s diamanty a úkol splnil. Princeznu však radostně neobjal. Byl na ni rozezlený, protože z rozmaru zmařila tolik životů. Jakmile vjel po akci na nádvoří, proklál pyšnou princeznu šípem a ujel.

Není to moc optimistická pověst... Možná si rytíř mohl princeznu vzít a převychovat ji. Asi by ale s takovou kruťačkou s nějakou výchovou nepochodil. A my už s tím teď nenaděláme vůbec nic. Jisté je, že nad řekou opravdu najdete skalnatý výběžek (cesta k němu není zcela bezpečná), ze kterého je krásný výhled na řeku. Tak opatrně. Bez diamantů na kopytech tam nelezte.

Pokud jste již došli na konec lesa, jistě vás zaujme naučná tabule bez výplně. ☺ 

Zastavíme u ní, rozhlédneme se a najdeme na stromě zelenou tabulku.

Opište druhou číslovku.