Zpověď našeho nejlepšího vytrvalce

Jiří Homoláč otevřeně o tréninku i stravě

Nejlepší český vytrvalec Jiří Homoláč, kterého podporujeme, v otevřeném rozhovoru prozradil recept na své mistrovské úspěchy a přiznal, proč jezdí do Keni nebo jak často hřeší v jídle.

 

 

Pomalu končí tvoje fantastická sezóna, ve které jsi získal 4 mistrovské tituly (půlmaraton, maraton, desítka, kros). Jak se něco takového dá vůbec zvládnout?

 

Je potřeba celoročně trénovat, držet si stabilně vysokou výkonnost a zůstat zdravý. Běhání je pak pořád o tom stejném – musíš běhat rychle a daleko.

 

Tvým letošním vrcholem bude prosincové ME v krosu. Kam až směřují tvoje ambice?

 

Chtěl bych překonat svá „tragická“ vystoupení z předchozích let a ideálně vylepšit svůj dosavadní nejlepší výsledek na ME v krosu z roku 2012 (22. místo v kategorii do 23 let). Hlavně mi musí vydržet zdraví, protože jinak se cítím v dobré formě.

 

V říjnu jsi odjel trénovat do Keni, kde přesně a s kým jsi tam trénoval?

 

V Keni jsem byl jako pokaždé v Itenu. Trénoval jsem nejčastěji sám podle tréninkového plánu od Róberta Štefka. Když mi to však sedělo do plánu, připojil jsem se do nějaké skupiny. Poprvé jsem například zažil skupinový fartlek. Bohužel se ale běžel v tempu 3 minuty rychle a 1 minutu pomalu, takže jsem brzy zůstal pozadu a opět běžel sám – holt jsem ještě nebyl aklimatizovaný. Dvakrát jsem také vyběhl na ranní klus s Julienem Wandersem a jeho skupinou.

 

 

Je vidět, že po návratu se vždy staneš lepším běžcem. Jak se promění tvoje postava, technika běhu, energie, sebevědomí?

 

Ano, Keňa a trénink v tamních podmínkách člověka změní. Díky stravě vždycky shodím pár kil a díky efektu nadmořské výšky 2 400 metrů se mi pak po návratu do Česka běhá neskutečně dobře. Dalším faktorem jsou super masáže od mého kamaráda Stephena, který mi i dodává sebevědomí. Pořád říká: „You are in good shape my friend, no fat.“

 

Popiš nám tréninkový režim v Keni (v kolik vstáváš, co jíš, kolik toho naběháš)?

 

Budíček se odvíjí od typu tréninku. Pokud jdu se skupinou, vstávám v 5:40, pokud sám, tak si budík nenastavuji. Pak si uvařím hrnec čaje, sním dva muffiny, následuje dopolední trénink a oběd. Na ten mívám mix special (fazole, fazole s kukuřicí, fazole mungo, rýže, pšeničná placka chapati, zelí a tři malé kousky masa). Také chodívám na smažené kozí vnitřnosti s rýží a mangovým džusem, případně kozí maso s rýží a plackou chapati. Občas jídlo doplním Coca-Colou.

 

Po obědě chodím odpočívat nebo si zajdu na masáž. Druhou fázi tréninku pak začínám kolem 17:30, většinou klus a rovinky nebo lehké posilování. Večeře si obvykle dělám doma – těstoviny/rýži s rajčatovou omáčkou, nebo vařená vajíčka s avokádem a tousty. Jako dezert většinou popcorn, banán nebo mango.

 

 

V diskuzích se často řeší doping. Jak se na to díváš, je vůbec možné zlepšovat světové rekordy bez zakázaných látek?

 

Doping je velký problém, dokonce i v Keni. Dost běžců odtamtud v poslední době chytili. Většinou v tom mají prsty manažeři, kteří chtějí zlepšit výkonnost svého běžce. Doping jednoznačně odsuzuji a sportovců, kteří za něj zaplatili zdravím nebo dokonce životem, mi vůbec není líto. Podle mě sportovci, kteří dopují, podvádějí především sami sebe.  

 

Jak bude vypadat tvoje zimní příprava a jaké hlavní závody tě čekají v příští sezoně?

 

Závodní sezóna mi končí v polovině prosince, pak budu mít do začátku ledna volnější režim. Následně odletím na další přípravu do Keni. Prvním závodem bude nejspíš Sportisimo půlmaraton Praha, kde bych chtěl útočit na čas 62 minut. Hlavní maratonský pokus v kvalifikaci na OH bych rád absolvoval na podzim.