Teplo

Když si vzpomenu na letošní 1/2maraton v Olomouci, není mi do smíchu. Závod se běžel ve 40°C a nebyla to žádná sranda. Přesto že jsem pila na každé zastávce a vbíhala do proudů vod, kterými nás zásobovaly stojící cisterny a lidé svými hadicemi a konvemi na zalévání, těšila jsem se do cíle, až vypiji neskutečné množství vychlazené vody.

Takže ANO, běhat v těchto pařácích mi dává opravdu zabrat, proto se snažím běhat buďto brzy ráno nebo večer (díky dvanácti hodinovým směnám v práci mi stejně nic jiného nezbývá). Na druhou stranu, když pak dám trénink ve velkých vedrech, mám ze sebe radost. Vypotím 2x víc než při ranních čí večerních tréninzích a potréninková únava je velmi příjemná.

Ne nadarmo se říká: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ A jak jsem se sama mohla přesvědčit v Olomouci, trénink ve vysokých teplotách je občas dobré zařadit do tréninkového plánu.