Trénink při práci

Mám pocit, že v dnešní době toho máme všichni nějak moc, neustále někam spěcháme a pak tvrdíme, že na některé věci hold nezbývá čas. Zvlášť, když se jedná o běhání nebo trénink ve fitku. Ani já nejsem výjimkou a přiznám se, že je někdy náročné sladit práci, psaní diplomky, soukromé aktivity a všechny ty tréninky. Ale vyznávám názor, že kdo chce, hledá způsoby a kdo nechce, hledá výmluvy. A tím se taky řídím a snažím se plánovat veškerý čas dopředu tak, abych věděla, že za daný týden stihnu všechno, co chci a potřebuju. 

Nicméně musím říct, že mi v tom mé okolí dost pomáhá a často vychází vstříc. Práci mám poměrně časově flexibilní a jelikož můj šéf a někteří kolegové taky běhají, tak ranní meetingy obvykle začínáme diskuzí o tom, kolik km kdo z nás uběhl, v jakých teniskách zrovna běháme apod. Někteří kolegové se sice „diví“, že nás baví kvůli tomu ráno vstávat a že jim by se tedy nechtělo, ale jinak je to v práci moc fajn a cítím zde velkou podporu. 

Co se týče rodiny a přátel, tam je to dost podobné. Všichni mi strašně fandí, podporují mě a zajímají se o to, jak mi to jde, kolik jsem uběhla, jaký mě čeká závod. A samozřejmě čtou i moje články a sledují moji hvězdnou cestu. A doma se jim taky hlavně líbí, že o víkendu ráno vyběhnu a donesu jim rovnou čerstvé pečivo k snídani. Jen škoda, že se mnou kromě švagra nechce nikdo další z rodiny běhat, ale i to se možná letos změní, jelikož plánujeme rodinnou štafetu. 

Každopádně musím říct, že i když je někdy těžké vše stihnout, když to děláte rádi a baví vás to, tak si na to ten čas uděláte. Takže hurá běhat!