Tréninkový kemp

Na email přistál program běžeckého kempu. Start jsme měli dobrovolným tréninkem v pátek po 17hod ve Sportovním centru Nymburk. Trénink se postupem času z dobrovolného stával s každým dalším emailem ještě dobrovolnější, a tak jsme až na výjimky, které se kdesi cestou zatoulali, byli všichni nastoupeni na první trénink. Proběhli jsme se po stezce okolo Labe pěkně na pohodu. Pohoda měla brzo skončit. Večer si velká většina z nás dala pivo. Zásadní chyba – chudák trenér vypadal, že jsme ho těmi alko pivy fakt zklamali. Mělo to na nás efekt. Přes občasné brblání si už nikdo alko pivo nedal max. nealko. 

Sobotní dřina startovala již v 7 hod ráno! Brrr, měla jsem pocit, že jsem se zbláznila. Já, noční běžec a víkendový velkospáč, vstávala takhle brzo ráno. Nebylo to mé první ani poslední překvapení víkendu. Kromě ranního rozproudění organismu jsme měli samozřejmě i dopolední trénink. Na ovále dali trochu běžecké abecedy a již pádili na další trénink. Okruh 2,6 km jsme si dali rovnou 3x a pokyn od trenéra byl jasný – s každým kolem zvyšujte tempo. Povedlo se! Byla jsem na sebe hrdá, že to tak dobře začíná. Navíc nové boty adidas, které jsme dostali, sbíraly plusové body. Bolavá šlacha táhla, ale nebolela jako ve starých botách. Nohy dostávaly zabrat opravdu hodně. Po obědě nás jak jinak čekal další trénink. Vrátili jsme se zpátky na stezku a dali různé vzdálenosti dle výkonosti. Třešničku na dortu nám trenér Tomáš vymyslel v podobě výběhu tartanového kopečku uprostřed centra. Před večeří pak následovala odměna v podobě vířivky a sauny. Po večeři jsme si už jen krátce popovídali nad nealko pivem a hurá na kutě. 

Regenerace v podobě dostatečného spánku se nám hodila i na neděli. V 7 hod ráno jsme byli opět všichni nastoupeni a dali krátký výběh před snídaní. Dopoledne pak následoval test s velkým T. Společný závod na 5 a 10 km. Strategie byla jasná, první půlku si hlídat tepovku do 170, abych se moc neutavila, druhou půlku jsem již makala, co to šlo. Výsledek potěšil, ale je ještě na čem makat! Moc mne potěšilo, že přestože jsem byla poslední, všichni po otočce povzbuzovali a já se snažila povzbudit zase je. Společné nadšení a dřina nás za celý víkend hodně spojily. 

Odjížděli jsme unavení, zdrchaní a šťastní, že jsme vše zvládli. Velký podíl na tom měl trenér Tomáš, který nás provedl celou akcí. Tome, díky!