Dopředu mě hnala zvláštní síla

Ohlédnutí Zity Horniakové

„Atmosféra před, v průběhu i po půlmaratonu byla nepopsatelně úžasná!“


Zhodnocení trenéra

Zita Horniaková

Zaběhnutý čas 1:57:42



Na apríla 2017 jsem si v Praze zaběhla svůj první Sportisimo 1/2maraton v čase 1:57 a umístila se tak v první třetině z asi 12 000 běžců, kteří se zúčastnili tohoto závodu RunCzech. Splnila jsem si tak svůj dávný sen, ke kterému jsem se ještě do letošního ledna přibližovala jen malinkatými krůčky. Díky akci Hvězdy Sportisimo a kvalitnímu plánu trenéra Tomáše jsem se po necelých 2 měsících trénování pod jeho vedením nebála postavit na startovní čáru.


No, „nebála“ je možná silné slovo, jisté obavy jsem měla, jelikož jsem vůbec netušila, do čeho vlastně jdu. Kromě délky trasy a místa startu jsem o závodě nevěděla nic. Týden před závodem jsem si ke všemu při tréninku bolestivě natáhla úpon stehenního svalu na levé noze a pár dnů jsem vůbec neběhala. Na závod jsem se ale tak šíleně těšila, že jsem si byla jista, že se na start postavím a podvědomě věřila, že se noha plynulým během nějak zahřeje a prostě to půjde, i kdybych měla doběhnout mezi posledními.


Atmosféra před, v průběhu i po půlmaratonu byla nepopsatelně úžasná! Naše skupinka Hvězd Sportisima startovala hned za elitní skupinou Keňanů a už v ten moment jsem na nějakou svou bolest téměř zapomněla. Celá jsem se chvěla vzrušením z toho všeho kolem a byla jsem šťastná, že poběžím se svou kamarádkou Martinou, skvělou parťačkou z našeho týmu, takže v tom nebudu tak úplně sama. 


Při startovním výstřelu jsme měly strach, aby nás někteří rychlíci neušlapali, a tak jsme se držely raději na straně. Ale vše bylo nad očekávání v pohodě. Vyběhly jsme si pohodovým tempem 5:30/km a byly rozhodnuté si svůj první půlmaraton hlavně pořádně užít. To se nám dařilo téměř celý závod, sledovaly jsme ostatní závodníky, poslouchaly hudbu i fanoušky rozestavěné po celé trati, zkrátka jsme hltaly tu parádní atmosféru, která nutila tělo i hlavu fungovat na plné obrátky.

Každé cca 4km byly občerstvovací stanice s vodou i něčím navíc, což bylo taky super. Až na to, že to u nich hodně klouzalo a vždy jsme trochu vypadly z tempa, které jsme pak zase doháněly. Asi tak na 17. km mě napadlo, že bychom trochu zrychlily. Martince se to ale moc nelíbilo, zrovna trochu bojovala sama se sebou, tak jsem od zrychlení upustila a držela se původního plánu "hlavně si to pořádně užít a to společně ". Až poslední kilometr mi to nedalo a doběhla jsem do cíle téměř sprintem. Kličkovala jsem prý mezi ostatníma jako zajíc. Nějaká zvláštní síla mě hnala dopředu a necítila jsem ani bolest ani únavu. 


Celkově kdybych měla svůj první závod ohodnotit, tak se mi běželo parádně, asi trochu s rezervou, ale aspoň jsem si to krásně užila a vzhledem k nedohojené noze to tak bylo nejspíš i správně.

Moc děkuji za tuhle senzační příležitost zúčastnit se nádherného závodu a reprezentovat na něm Hvězdy Sportisima! 

Zita měla 2 týdny před startem opakované zdravotní problémy, které vyvrcholily v závodním týdnu. Bolest třísla jí neumožnila trénovat, tak musela nuceně odpočívat a čekat, jestli bolest odezní. Z toho důvodu jsme zvolili jistotu doběhnutí, a to v čase lehce pod 2h. Zita má v sobě velké předpoklady v dalším půlmaratonu svůj čas výrazně vylepšit. Její vnitřní touha stále se zlepšovat je proto nejlepším předpokladem.