Do stopy a jde se makat! Jizerská padesátka klepe na dveře

Daniel Černý

7.2.2023 • 6 min čtení

Už pětapadesátkrát vyjeli do stop účastníci Jizerské padesátky. Letos pořadatelé chystají 56. ročník závodu, jehož historie sahá až do roku 1968. Mezitím se z akce stalo mezinárodně uznávané a vyhledávané sportovní klání. Závodníci vyrazí na nejdelší padesátikilometrovou trať už tuto neděli 12. února.

I když úvod zimy pokulhával, co se týče sněhových podmínek, nakonec pořadatelé zvládnou připravit stopy v celé délce tradičního podniku. Nehrozí tak varianta z roku 2016, kdy se běželo pouze 16 kilometrů, navíc na technickým sněhem pokrytém čtyřkilometrovém okruhu. Pětkrát v historii musel být dokonce závod kvůli nepřízni počasí zrušený.

Letos se však závodníci do běžkařských stop pustí naplno a bude tak moct pokračovat tradiční akce, která si postupně vybudovala svou pozici v prestižní světové sérii dálkových běhů klasickou technikou Ski Classics sdružených pod federací Worldloppet.

Trocha historie a rekordů

Jak už jsme zmínili, první ročník se konal v lednu 1968. Tehdy však asi málokdo mohl tušit, jaká se z původně testovacího závodu oddílu Lokomotivy Liberec stane masová akce. Tehdy se jednalo vlastně o přípravu horolezců na náročné expedice. 

Bohužel ke známosti klání přispěla i tragická událost. Na startu třetího ročníku v roce 1970 stáli také členové Expedice Peru 1970, které o pár měsíců později zavalila pod horou Huascarán kamenná lavina. Čtvrtý ročník už se jel s podtitulem Memoriál Expedice Peru 1970 a počet účastníků neustále rostl až k téměř osmi tisícům o šest let později. 

Pilotní ročník v roce 1968 uzmul pro sebe Josef Driml z pořádající Lokomotivy Liberec, naopak až v roce 1991 byla otevřena kategorie pro ženy, kterou ovládla Heidi Suchánková, Mezi rekordmany Jizerské padesátky patří pětinásobný vítěz Jiří Beran, ten dokonce zvládl zlatý hattrick mezi lety 1985 až 1987. Stejný počin tří vítězství po sobě zvládla i Italka Cristina Paluselliová, třikrát podnik opanovala i Švédka Britta Johanssonová-Norgrenová. 

Posledních pět ročníků je čistě pod nadvládou severských zemí. Mezi ženami vládnou Švédky, v mužích patří vavříny hlavně vytrvalcům z Norska.

Trasa závodu

Po pětačtyřiceti kilometrech vyčerpávajícího výkonu už se asi těžko posuzuje krása trati Jizerské padesátky, ale je pravda, že závod provede všechny účastníky srdcem Jizerských hor. Od roku 1992 je start i cíl na bedřichovském stadionu. 

Jizerská padesátka se s nikým nemazlí, a to hned od začátku. Na úvod čeká stoupání s cílem Na Kneipě, během devíti kilometrů musí závodník nastoupat přes 250 metrů. Následuje sjezd a zvlněný profil směrem k osadě Jizerka a Bukovci, kde se startovní pole otočí a začne se vracet k Bedřichovu. 

Těsně po polovině celkové porce je na řadě rychlý sešup ke Smědavě a hned na to čeká závodní pole poslední delší stoupání k přírodní rezervaci Na Čihadle. Odtud už běžci postupně víceméně klesají až zpět do cíle. 

Doprovodné akce

Jizerská padesátka je královna mezi jizerskými trasami a ne každý si na takovou porci troufne. V rámci prodlouženého víkendu se proto pojede i několik dalších závodů:

  • Bedřichovská 30 - volná technika,
  • Jizerská 25 - klasická technika,
  • Jizerská 17 - volná technika,
  • Jizerská 10 - klasickou technikou.

K tomu ještě pořadatelé připravili firemní štafetu, sprint a také sérii dětských klání. Přečtěte si také: Dovolená s dětmi: Užijte si rodinné výlety na maximum

Zajímavosti

Pětapadesát zatím odjetých ročníků Jizerské padesátky, to už je slušná zásoba nejrůznějších zajímavostí, statistik a příběhů. Tady je pár z nich: 

  • Prvním zahraničním vítězem závodu byl v 5. ročníku v roce 1972 německý olympionik Günter Beutel. Na něj hned v dalším roce navázal krajan Eberhard Matthes. Od té doby už byla Jizerská padesátka až do roku 2001 čistě pod nadvládou domácích borců. 
  • Naopak od roku 2002 začali téměř nepřetržitě vyhrávat cizinci, nejčastěji Norové. Výjimkou byl triumf Stanislava Řezáče v roce 2012. 
  • Řezáč dokázal ovládnout Jizerskou padesátku hned třikrát, zvítězil ještě v letech 2000 a 2001. Navázal tím také na rodinnou tradici, protože jeho otec Stanislav Řezáč starší vyhrál v roce 1975.
  • Poprvé se kvůli nedostatku sněhu rušila padesátka v roce 1988. Bohužel stejný problém nastal i o dva roky později. Jednadvacátý ročník (1989) byl na nějakou dobu posledním, který se konal na konci ledna. Pořadatelé se rozhodli pro další ročníky závod přesunout na únorové termíny.
  • Nejstaršímu účastníkovi bylo přes 90 let, každoročně se na start postaví desítky běžkařů v kategorii 70+. 
  • Nejhojnější účast zaznamenali organizátoři v 55. ročníku v roce 2022. Dohromady se na hlavní i doprovodných tratích zúčastnilo 8 194 sportovních nadšenců. Na startu padesátky bylo 4 444 závodníků. 
  • O rok dříve se pořadatelům podařila zajímavá inovace. Masovou akci nemohli uspořádat kvůli pandemii koronaviru, proto přišli s virtuální variantou pro amatérské běžce. Ti mohli zvolenou trať absolvovat kdykoliv sami, výkon zaznamenali pomocí sportovních hodinek nebo aplikací v telefonu a za odměnu si mohli vyzvednout startovní balíček i medaili a diplom.

Další běžkařské klasiky

Jizerská padesátka, to je jeden silný příběh za druhým. Seriál Ski Classics, tedy dálkových závodů v běhu na lyžích, však skrývá i další zajímavé zastávky.

Začneme u snad nejpopulárnějšího běžeckého maratonu. Legendární švédský Vasaloppet loni oslavil stoletou tradici a je považovaný za jeden z nejnáročnějších závodů. Trať ze Sälenu do Mory měří 90 kilometrů. Pro mnoho sportovců je účast na Vasově běhu splněný sen. Každoročně jsou registrace velmi rychle rozebrané a zájem převyšuje kapacitu, která se pohybuje okolo 15 tisíc běžců. 

Klání se koná na počest běhu Gustava Erikssona Vasy, což byl švédský šlechtic a později i král. V roce 1520 uprchl z dánského zajetí a snažil se burcovat lid k povstání proti Dánům. Nejdříve se mu to nedařilo a musel nadále utíkat, později jej ale u Sälenu dostihli poslové. Vasa se otočil zpět do Mory, kde se postavil do čela armády a později ji vedl k vítězství. 

Velmi známá je také Marcialonga v Itálii. Profil trati čítající 70 km začíná přibližně 20 kilometry ostrého stoupání z Moeny na Canazei, následuje téměř 50 kilometrů, kdy závodníci spíše klesají, až přijde chuťovka na závěr v podobě tradičního tříkilometrového stoupání do města Cavalese, jež dosahuje sklonu až 12 %. Takový vodopád, jak se úseku přezdívá, už opravdu dokáže oddělit na konci závodu hrdiny od poražených. Typický vavřínový věnec v cíli ale může získat jen jeden. 

Narazili jste už někdy v televizi na běžkařský závod a divili jste se, proč mají všichni včetně profíků na sobě batoh? Ne, nevezli si v něm s sebou chleba s řízkem na svačinu. Asi se jednalo o Birkebeinerrennet, což je populární zastávka Ski Classics v Norsku. Závod vede z Reny do Lillehammeru a měří 54 kilometrů.   

Stejně jako Vasův běh ve Švédsku, i Birkebeinerrennet má základy v hluboké historii severských národů. Koná se od roku 1932 na počest událostí dokonce z 13. století. V roce 1206 totiž Torstein Skevla a Skjervald Skrukka, věrní svému králi, dokázali zachránit prince a následníka trůnu Håkona Håkonssona. Převezli jej na lyžích z nebezpečného teritoria i navzdory silné sněhové bouři. Proto běžci v závodě vezou batohy s 3,5kilogramovým závažím, což je symbolizuje hmotnost jednoletého prince. 


Zdroj: https://jiz50.cz/, https://www.worldloppet.com/

Líbil se článek?

Daniel Černý

Šéfredaktor blogu Sportisima, aktivní i pasivní sportovec, florbalista